Rss

Archives for : sluneční systém

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu

003 Kuiper_Belt_and_Oort_Cloud_in_context   Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.

Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří. O tomto problému jsme se zmínili už v minulém článku.

Continue Reading >>

Kometární výzkum pokračuje: pod pokličkou Rosetty

rsz_dovca_0001res   Je to hodně těžké dostat se po dovolené do běžného letového režimu. Ze všech stran se valí věci a informace, které tu člověk nechá. Jde to pomalu. Takže jen navážu aktualitou o úžasné misi Rosetta z Osla a Kosmonautix, která byla v podstatě hotová ještě před odjezdem, ale snad neztratila mnoho na aktuálnosti. Co se týče současnosti kometárního výzkumu ESA, všechno mě to zatím čeká – a je toho tolik, že jen na to nejrychlejší zpracování bych potřeboval další dovolenou…

Continue Reading >>

Curiosity dostane důstojného nástupce

rsz_7-9-2013roverproposal-600x435   V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.

Continue Reading >>

Kamera MAHLI poprvé nasnímala laserový svazek “v akci”

rsz_pia18401   V sobotu 12. července zachytil rover Curiosity pomocí kamery MAHLI (Mars Hand Lens Imager) záblesk laserového svazku několika vlnových délek palubního zařízení ChemCam (Chemistry and Camera) na povrchu kamene velikosti baseballového míče. Detailní záznam najdete na této adrese

Continue Reading >>

Oceán na Titanu může být velmi slaný

rsz_titan_ocean_1    Vědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.

 Nové závěry byly získány na základě studia gravitace a topografie při opakujících se průletech sondy kolem Titanu během uplynulých 10 let. Na základě dat ze sondy Cassini vědci prezentovali nový model struktury Titanu, z čehož vyplynulo zlepšené pochopení struktury vnější ledové kůry měsíce. Objev byl publikován v časopise Icarus.

Continue Reading >>

Voyager 1 opět zachytil “sluneční tsunami”

 rsz_pia17462-640   Sonda Voyager zachytila další vlnu solárního plazmatu. Zaznamenání takových jevů přesvědčilo na podzim roku 2013 astronomy v tom, že sonda opustila oblast vlivu naší domovské hvězdy – jakési obří bubliny vyplněné částicemi Slunce – a dostává se do mezihvězdného prostoru. Tato oblast je běžně klidná, ale pokud dojde ke zvýšení sluneční aktivity, rázové vlny dostihnou Voyager 1 zhruba o rok později. I detekce poslední vlny sluneční aktivity vědce utvrdil v tom, že sonda je mimo oblast heliosféry.

Continue Reading >>

Současná míra sublimace komety 67/P

rsz_first_detection_of_water_vapour_node_full_image_2   Sonda Rosetta zjistila, že množství vody uvolňující se z jádra komety 67P Čurjumov-Gerasimenko je ekvivalentní dvěma sklenicím vody za vteřinu. Tímto tempem by naplnila olympijský plavecký bazén zhruba za sto dní. V současnosti je 583 milionů kilometrů od Slunce. První měření palubním detektorem MIRO (Microwave Instrument for Rosetta Orbiter) proběhlo 6. června, kdy sondu a kometu dělila vzdálenost 350 000 km.

Continue Reading >>

Kometa 67P/Čurjumov–Gerasimenko v měřítku

rsz_london_67pcg    V další montáži nám uživatel Ciro Villa přiblížil velikost jádra komety 67P/CG, na které by měl letos přistát modul Philae sondy Rosetta. Pro porovnání zvolil centrální Londýn. Jde samozřejmě opět jen o skicu pro porovnání měřítek, ne o modelaci případného dopadu, který by vypadal úplně jinak. Trochu se z toho tají dech…

Continue Reading >>

Teleskop Herschel a populace transneptunických objektů

rsz_herschel_s_population_of_trans-neptunian_objects_node_full_image_2    Herschelova kosmická observatoř se zaměřila na 132 z 1400 známých těles z chladných končin dalekého pásma za planetou Neptun ve vzdálenostech 4,5 až 7,5 miliard kilometrů od naší životodárné hvězdy. Tyto tzv. transneptunické objekty (TNO), do kterých počítáme i Pluto, Eris, planetku Haumea či Makemake, obíhají Slunce po vzdálených drahách, proto na jejich povrchu panují teploty až –230º C. Díky schopnostem Herschelova detektoru zachycovat vlnové délky od dalekých infračervených až po submilimetrová pásma, byli astronomové schopni pozorovat tato tělesa po dobu takřka čtyř let.

Continue Reading >>

Saturnův malý měsíc Atlas

rsz_pia17167    Ta malá tečka v levé horní části obrázku je saturnův měsíc Atlas, jak jej vyfotila sonda Cassini. Je diskovitého tvaru o velikosti pouhých 32 kilometrů a zachytil jej poprvé tým sondy Voyager 1, když míjela systém v roce 1980. i když je  sluneční svit v oblastech dráhy Saturnu daleko slabší než na Zemi, přesto se projevují tepelné účinky na měsících když jsou přímo nasvíceny Sluncem, nebo se naopak nachází ve stínu planety. Tomuto výzkumu snímkování sondy Cassini výrazně napomáhá. 

Continue Reading >>