Rss

Archives for : Saturn

Desetileté výročí sondy Cassini

rsz_cassini20140624-640    DNES – 30. června to je přesně deset let co se sonda Cassini stala součástí velké rodiny těles na orbitálních drahách nejpůsobivější planety slunečního systému. 30.6.2004 vstoupila sonda do gravitační působení Saturnu a systému jeho měsíců bez možnosti návratu zpět do volného kosmu. Že jde o fenomenální úspěch našeho dobývání a poznávání sluneční soustavy nesvědčí jen fakt, že původní časový harmonogram čítal pouhé čtyři roky činnosti. Největší devízou jsou mnohačetná pozorování a objevy v oblasti dynamiky plynných obrů, mnohočetných soustav, magnetických polí, interakci se slunečním zářením (polární záře), slapových jevů, fyziky i chemie…výčet je vskutku obsáhlý.  

Continue Reading >>

Vytrvalé Saturnovy polární záře

rsz_saturnauroras_hubble_700    Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini zaznamenávala rádiové emise a monitorovala sluneční vítr. Saturnovy polární záře tvoří podobně jako na Zemi úplné nebo částečné prstence kolem magnetických pólů. Saturnovy polární záře ovšem na rozdíl od Země trvají celé dny oproti minutám na Zemi.

Continue Reading >>

“Ostrov duchů” na Titanu

rsz_ligeiamare  Astronomové objevili na povrchu Saturnova měsíce Titan velmi jasný a záhadný geologický útvar v místech, kde se předtím nic takového nevyskytovalo. Místem činu je Ligea Mare – druhé největší moře na Titanu. Vědci útvar pojmenovali “Magic Island”, magický ostrov, a může jít o první takový geologický proces na severní polokouli. Mechanismus který způsobil objevení ostrova však zatím zůstává záhadou.

Continue Reading >>

Saturnův malý měsíc Atlas

rsz_pia17167    Ta malá tečka v levé horní části obrázku je saturnův měsíc Atlas, jak jej vyfotila sonda Cassini. Je diskovitého tvaru o velikosti pouhých 32 kilometrů a zachytil jej poprvé tým sondy Voyager 1, když míjela systém v roce 1980. i když je  sluneční svit v oblastech dráhy Saturnu daleko slabší než na Zemi, přesto se projevují tepelné účinky na měsících když jsou přímo nasvíceny Sluncem, nebo se naopak nachází ve stínu planety. Tomuto výzkumu snímkování sondy Cassini výrazně napomáhá. 

Continue Reading >>

Snímky prstenců Saturnu jinak

    Když má Emily Lakdawalla z Planetary Society chvilku a ještě k tomu se probírá daty sondy Cassini, můžeme vždy očekávat něci zajímavého. Znáte všichni tu situaci (mě se to stává docela často) – hledáte něco konkrétního a přitom narazíte na něco tak zajímavého, co s původní záležitostí nesouvisí, ale nemůžete si pomoct. Až pak s hrůzou zjistíte, že uběhlo několik hodin a vám se sice nepodařilo vyřešit původní problém, ale objevili jste něco nadmíru zajímavého. Ale i takové situace patří k objevování všech těch úžasných vesmírných fenoménů…

Continue Reading >>

Měsíc: zákryty a konjunkce

   Zákryt Saturnu Měsícem

    K tomuto astronomy velmi vyhledávanému úkazu došlo před pár dny. Zachytil jej  22. února brzy ráno  astrophotograf  Colin Legg v australském Perthu. Tomuto jevu se také říká okultace. V době zákrytu byly od sebe Měsíc a Saturn ve vzdálenosti 9,658 AU (to je přibližně 1 444 816 000 kilometrů.

Continue Reading >>

Kosmická sonda Cassini překračuje rovinu Saturnových prstenců

    Pokud je to Saturn, kde jsou prstence?  Když v roce 1612 zmizely Saturnovy “přívěsky”, Galileo nerozuměl proč. Posléze v tomtéž století začalo být zřejmé, že Saturnova neobvyklá prodloužení jsou prstence a že kdyžZemě prochází rovinou prstenců, tak ty při pohledu z boku zdánlivě zmizí. To proto, protože Saturnovy prstence jsou vměstnány do roviny proporčně mnohonásobně tenčí, než žiletka. V současné době kosmická sonda Cassini, která je družicí Saturnu, také překračuje rovinu Saturnových prstenců.

Continue Reading >>

Polární záře na Saturnu novým pohledem

 rsz_rttt   Dva dobře trénované robotické „páry očí“ neustále sledují nejhezčího a druhého největšího plynného obra naší planetární soustavy. Hubbleův teleskop pozoruje planetu z oběžné dráhy Země a zaznamenal severní polární záři Saturnu v ultrafialovém pásmu. Sonda Cassini zachytila týž jev zblízka v oblasti infračervené, pásmu viditelného světla a na ultrafialových délkách. Měla ještě jednu výhodu – mohla zaznamenat i jižní polární záři, která je ze Země nepozorovatelná.

    Výsledkem je detailní záznam pohybu saturnovské polární záře, poskládaný doslova políčko za políčkem, na kterém je patrná komplexita celého úkazu, dynamika jeho pohybu a působení sluneční aktivity na změny jeho intenzity.

Continue Reading >>

Infračervený snímek prstenců plynného obra

saturns-rings-infrared-150x150    Zajímavý snímek prstenců planety Saturn pořídila 18. srpna loňského roku sonda Cassini za použití polarizovaného filtru v blízkém infračerveném pásmu 705 nanometrů, v úhlu 19° k rovině prstenců v místech jasného odrazu slunečních paprsků. sonda snímkovala širokouhlou kamerou ze vzdálenosti 1,1 milionů kilometrů od planety. Rozlišení snímku je 68 kilometrů na pixel.

zdroj:  http://www.nasa.gov/content/infrared-image-of-saturns-rings/#.UvkU1GJ5PTq

Continue Reading >>

Saturnovský Michelangelo a umělecký kurátor Cassini

    Jestli prohlásím, že je systém saturnovských prstenců a měsíců úchvatný a velkolepý aspoň co se našeho planetárního systému týče, nebudu přehánět. Zajímavé je, jak důležitou roli v něm hraje malinký pastýřský měsíc Prometheus – ani ne tím jak sám vypadá, ale jak jeho gravitační účinky gravitačně formují prstenec F. Ne nadarmo je někdy malebně přezýván jako saturnovský Michelangelo. Tyto dva snímky pořídila sonda Cassini (pomocí narrow-angle camera) pátého února letošního roku ze vzdálenosti 1 074 392 kilometrů.

Continue Reading >>