Rss

Archives for : planety

Další důkaz o koloběhu vody otisklém na povrchu rudé planety

001_galelake-300x187  Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let. Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.

Ona už kombinace zkoumaných geologických útvarů sdílejících společné prostorové souřadnice je velkou záhadou. Štít Mount Sharp o výšce přibližně pěti kilometrů je zasazen do středu kráteru Gale o průměru 154 kilometrů. Jeho úbočí je tvořeno stovkami tenkých skalnatých vrstev vzniklých nanášením usazenin způsobeným střídavou činností stojaté a tekoucí vody i působením větru. Tyto důkazy svědčí o opakovaném vysychání a zaplňování obsahu jezera vodou v časovém měřítku mnohem delším, než jsme se doposud domnívali.

Continue Reading >>

MSL Curiosity: 7 minut hrůzy před dvěma lety

rsz_pia__4res   Rover Curiosity se vzdaluje s potenciálně nebezpečného písečného terénu marsovského údolí a operační tým nedávno vybral zajímavou oblast, kde by rád provedl další vrty. Místo bylo pojmenováno “Bonanza King” a vidíte jej na první kompozitní fotografické montáži. Tým se rozhodl pro toto místo po několikatýdení cestě vozítka MSL kluzkým terénem písečných dun. Obsluha se ocitla ve svízelné situaci. Riskovali totiž problémy s uvíznutím Curiosity, dalším problémem je rovněž poškození kol podvozku.

Continue Reading >>

Pondělí konjunkce planet

rsz_moon-aug-4res   Přibližně jednou do roka si můžeme vychutnat konjunkci druhého a třetího nejjasnějšího objektu na obloze – Jupiteru a Venuše. Jupiter se na noční obloze postupně zjasňuje a v pondělí 18.8.2014 kolem čtvrté hodiny ranní světového času bude tato konjunkce nejtěsnější pro letošní rok. obě planety bude dělit úhlová vzdálenost 11.9’ (přibližně polovina měsíčního kotouče v úplňku).

Continue Reading >>

Oceán na Titanu může být velmi slaný

rsz_titan_ocean_1    Vědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.

 Nové závěry byly získány na základě studia gravitace a topografie při opakujících se průletech sondy kolem Titanu během uplynulých 10 let. Na základě dat ze sondy Cassini vědci prezentovali nový model struktury Titanu, z čehož vyplynulo zlepšené pochopení struktury vnější ledové kůry měsíce. Objev byl publikován v časopise Icarus.

Continue Reading >>

Monochromní galerie Saturnu

rsz_w00088666    Na webových stránkách popularizujících vesmírný výzkum to mnohdy vypadá podobně, jako když si prohlížíte nějaký drahý módní časopis. “Jak můžou ti lidé na fotografiích vypadat tak dobře?” ptá se zřejmě čas od času každý. Ale už daleko méně uživatelů (vyjma těch profesně protřelých) si uvědomuje, kolik času nad snímky tráví grafici, kteří z původního snímku vcelku sympatické zpěvačky či herečky udělají platinovo-křemíkovou krásku bez jakékoli vady s ideálními proporcemi…

Continue Reading >>

Přehled událostí na obloze od 30. 6. do 6. 7.

rsz_stellarium-7A    Měsíc dorůstá do první čtvrti. Mars a Saturn jsou od soumraku nad jihozápadem. Planetky Ceres a Vesta jsou těsně u sebe v souhvězdí Panny. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se konečně objevila.

Continue Reading >>

Předpoveď počasí pro vzdálené světy

rsz_space_weather_report_node_full_image_2    ESA poprvé v historii začala vydávat pravidelné zprávy o kosmickém počasí, a to zásluhou informací ze sondy obíhající kolem jiné planety. Jakmile se vaše kosmická loď začne nořit hluboko do atmosféry neznámého světa, budete potřebovat každou informaci o podmínkách, které mají vliv na trajektorii letu. A pokud je tou planetou Venuše, znamená to znalost dějů na Slunci, a to v reálném čase. To proto, že sluneční aktivita má velký vliv na místní podmínky jako je hustota atmosféry nebo radiační prostředí u nejbližšího souseda planety Země.

Continue Reading >>

Vytrvalé Saturnovy polární záře

rsz_saturnauroras_hubble_700    Jsou polární záře na Saturnu stejné jako na Zemi? S odpovědí na tuto otázku pomohlo současné sledování jižního pólu Saturnu Hubblovým kosmickým dalekohledem a kosmickou sondou Cassini při jejím blízkém průletu v lednu 2004. Hubble snímkoval v ultrafialovém světle, zatímco sonda Cassini zaznamenávala rádiové emise a monitorovala sluneční vítr. Saturnovy polární záře tvoří podobně jako na Zemi úplné nebo částečné prstence kolem magnetických pólů. Saturnovy polární záře ovšem na rozdíl od Země trvají celé dny oproti minutám na Zemi.

Continue Reading >>

Saturnův malý měsíc Atlas

rsz_pia17167    Ta malá tečka v levé horní části obrázku je saturnův měsíc Atlas, jak jej vyfotila sonda Cassini. Je diskovitého tvaru o velikosti pouhých 32 kilometrů a zachytil jej poprvé tým sondy Voyager 1, když míjela systém v roce 1980. i když je  sluneční svit v oblastech dráhy Saturnu daleko slabší než na Zemi, přesto se projevují tepelné účinky na měsících když jsou přímo nasvíceny Sluncem, nebo se naopak nachází ve stínu planety. Tomuto výzkumu snímkování sondy Cassini výrazně napomáhá. 

Continue Reading >>

Počítání atomů ukázalo, že Země mohla být od začátku vhodná pro život

    Nová analýza naznačuje, že krystaly zirkonu z Austrálie jsou staré téměř 4,4 miliardy let. Jak se zdá, naše Země velmi rychle dosáhla “moderní” geologické podoby vhodné i pro život.

   Jak stará je Země? V této otázce se lidé mnohokrát slavně mýlili. Teologové věk naší planety počítali na základě Bible a domnívali se, že jde o tisíce let. Slavný je “výpočet” irského arcibiskupa Jamese Usshera, který určil její vznik na rok4004 před Kristem. Věda na tom dlouho nebyla lépe. Třeba slavný lord Kelvin komplikovaně, geniálně a nepřesně spočítal podle teploty Země a předpokládaného tempa jejího chladnutí, že naše planeta je stará řádově desítky až stovky milionů let.

Continue Reading >>