Rss

Archives for : infračervená astronomie

Pátrání po dalších dvou záhadách supernovy 1987A

SN87A_345_ALMA_HST2Dva astronomické týmy se opět zaměřily na oblast pozůstatků po supernově 1987A v pásmu vlnových délek od rádiových až po daleké infračervené.

Tato supernova patří právem mezi nejznámější. Díky relativní blízkosti (přibližně 167 000 světelných let od nás) se z ní stala nejpodrobněji zkoumaná supernova v historii. Její exploze byla poprvé pozorována 23. února 1987 Ianem Sheltonem a Oscarem Duhaldem na chilské observatoři Las Campanas. Zdroj se nacházel v satelitní galaxii Mléčné dráhy – ve Velkém Magellanově oblaku. Těsně po oznámení se na dané místo oblohy zaměřily snad všechny teleskopy jižní polokoule.

Nejeden z vás si jistě vzpomene na mediálně dlouho a důkladně propíranou senzaci údajně nižší rychlosti světla, než jak ji Albert Einstein zasadil do rámce STR. Šlo o to, že několik hodin předtím, než k nám doputovalo světlo obří exploze, zachytily tři pozemské detektory neutrin sérii silných signálů. Vyplývalo z toho snad to, že světlo má nižší rychlost, než jsme se doposud domnívali? Převratnější objev si snad nedovedeme představit – rychlost světla tvoří základní pilíř našeho zkoumání vesmíru. Pokud by se byť jen drobně odlišovala od doposud stanovené hodnoty, podkopalo by to veškeré základy fyziky či kosmologie. Vyrojilo se mnoho teorií více či méně bizarních, ale Einsteina z pomyslného piedestalu samozřejmě nikdo nesesadil. Nakonec se totiž spolehlivě prokázalo, že čelu šokové vlny samotné exploze trvalo dvě až tři hodiny, než se probilo hustou polévkou částic z centra hvězdy na povrch. Až poté se mohly fotony vydat na svou pouť vesmírem. Neutrina samozřejmě žádný podobný problém nemají – s hmotou takřka neinteragují, proto se z centra hvězdy bez jakýchkoli problémů či zdržení začala šířit okamžitě, a tím k nám mohla dorazit v dostatečném předstihu. Jedna záhada tedy byla vyřešena.

Continue Reading >>

Největší vesmírný teleskop

0.uvod_11   Na oběžné dráze Země i v poněkud vzdálenějších částech Sluneční soustavy krouží velký počet vesmírných dalekohledů různých druhů, velikostí i určení. Veřejnost zná především legendární Hubbleův kosmický teleskop (HST – Hubble Space Telescope), který přinesl revoluci v oblasti astronomie a vesmírných teleskopů obecně. Hubble je proto také mnohdy mylně pokládán za největší dalekohled ve vesmíru. To je však omyl. Doposud největším dalekohledem, který se vydal za hranice zemské atmosféry je Herschelova vesmírná observatoř, za kterou stojí Evropská kosmická agentura.

Continue Reading >>

JWST update (video)

 rsz_microshutter_closeup    Je tu další podrobná videoaktualita. Pokud jste s teleskopem Jamese Webba obeznámeni, určitě si v následujícím půlhodinovém záznamu najdete něco nového a zajímavého. Jestli jen tušíte o co jde, a rádi byste se dozvěděli více, pak můžu tuto prezentaci jen doporučit. Autoři to vzali poměrně obšírně: od krátkého historického přehledu (návrhy předchůdců JWST), přes konstrukční a přístrojové informace, současný stav testů u jednotlivých komponent, časovou osu od minulosti do budoucnosti co se osudu JWST týče, až po animace a popis “rozevření” teleskopu do pracovní polohy v Lagrangeově bodě dvě. 

Continue Reading >>

Galaxie v Trojúhelníku na snímku Herschela

rsz_imageourfloc   Galaxie v Trojúhelníku je spirální galaxie vzdálená přibližně 3 milióny světelných let od Země v souhvězdí Trojúhelníku. Je katalogizována také jako Messier 33 nebo NGC 598. Někdy se používá i název galaxie Větrník, který však má společný s galaxií Messier 101. Galaxie v Trojúhelníku je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, která zahrnuje Mléčnou dráhu, galaxii v Andromedě a přibližně 30 dalších menších galaxií.

Continue Reading >>

Ohrožená mise Spitzerova teleskopu bude o dva roky prodloužena!

rsz_spitzer-580x326   V květnu letošního roku probíhala v úřadu NASA jednání o dalším financování kosmického teleskopu Spitzer. Vypadalo to, že se úřad rozhodne prodloužit programy teleskopů Hubble, Chandra a Kepler, a pozastaví financování infračerveného Spitzeru (původní zpráva z 23. května 2014). Před více než týdnem se objevila na twitteru zpráva, že i pro další dva roky se počítá s dalším financováním teleskopu. Připomeňme jen, že rozpočet Spitzera byl radikálně seškrtán po roce 2009, kdy byly vyčerpány zásoby tekutého helia pro chlazení infračervených detektorů. I přesto patří Spitzerův detektor k nejdůležitějším vesmírným observatořím v infračerveném pásmu. Koncem července a začátkem srpna by se měly začít scházet návrhy projektů pro rozdělení pozorovacího času. 

Continue Reading >>

Kosmický detektor AKARI mapoval zmrzlé oblasti kosmu

rsz_3-astronomersm   Astronomové z projektu Open University vytvořili pomocí pozorovacího programu kosmického detektoru AKARI první mapu ledového materiálu v místech tvorby hvězd ve velkém měřítku. Na rozdíl od předchozích konvenčních hypotéz o výskytu vody ve vesmíru našli led i v oblastech s malým množstvím prachu a plynu. Vedoucí studie, doktorka Helen Fraserová, přednesla výsledky na konferenci National Astronomy Meeting v Portsmouthu.

Continue Reading >>

Testy slunečního štítu JWST

JWST85x85   Sluneční štít tvoří nejrozsáhlejší část teleskopu JWST. Má zhruba rozlohu tenisového kurtu a skládá se z pěti vrstev, které se musí v kosmickém prostoru rozevřít (podobným způsobem jakým otevíráme deštník) s bezprecedentní přesností. Minulý týden začal technický personál první “ostré” testy v prostorách izolovaných hal od prachu a nečistot zařízení Northrop Grumman v kalifornské Redondo Beach, které podle prvních zpráv NASA dopadly na výbornou. 

Continue Reading >>

Anatomie aktivních černých děr

rsz_pia18012-640    Výzkum více než 160 000 supermasivních černých děr sondy WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) přinutil astrofyziky přehodnotit dekády trvající teorii o vnějších oblastech těchto objektů. Ač je každá černá díra fyzikálně shodná, přesto se při pozorování jejich vnější oblasti liší vzhledem. Některé jsou zahalené oblakem prachu, zatímco jiné jsou dobře viditelné.

Continue Reading >>

Nosná konstrukce primárního zrcadla JWST prošla úspěšně testy!

JWST85x85    Technický tým Goddardova vesmírného centra NASA v Greenbeltu (Maryland) oznámil úspěšné ukončení další fáze testovaní komponent budoucího vesmírného teleskopu Jamese Webba. Tentokráte jde o jednotku PMBSS (primary mirror backplane support structure) – konstrukci tvořící základ pro uchycení primárního zrcadla skládajícího se z 18 beryliových segmentů, jakožto i všech palubních přístrojů.

Continue Reading >>

Převratný systém mikrozávěrek před fotosenzory JWST

rsz_micro7_0

    Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.

Continue Reading >>