Rss

Archives for : hmota a energie

Skrývají se mezi neutriny tachyony, částice rychlejší než světlo?

osel01Podle Roberta Ehrlicha z Univerzity George Masona tomu nasvědčuje šest nezávislých pozorování ve fyzice kosmického záření, kosmologii a částicové fyzice, z nichž vyplývá imaginární hmotnost elektronového neutrina.

Tachyony, tedy částice pohybující se rychleji než světlo, docela pěkně zapadají do mytologie Vánoc našeho civilizačního okruhu, i když nenosí dárky. Měly by se chovat dost nezvykle – se zvyšováním energie zpomalovat a se snižováním zase zrychlovat. Formální rovnice jejich existenci připouštějí, všeobecně přijímané fyzikální teorie je ale neobsahují. Zatím nebyly nutné k vysvětlení pozorovaných jevů, takže s nimi Occamova břitva moc nepočítá.

Tachyony jsou stále velice hypotetické, fascinovaní vědci po nich ale přesto pátrají ve svých experimentech – zatím zcela neúspěšně. Naposledy vyvolaly otřesy v odborných kruzích v září 2011, když v experimentu OPERA zachytili tau neutrina rychlejší než světlo. Časem vyšlo najevo, že revoluční data měla na svědomí porouchaná součástka. Nadsvětelná povaha neutrin ale podle všeho ještě není úplně na lopatkách.

Continue Reading >>

Higgsovo pole a expanze raného vesmíru

rsz_1280px-south_pole_spt_dsl   V nově publikované studii se zamýšlí vědci nad možným významem Higgsova bosonu na kosmickou inflaci a tvar vesmíru v dobách krátce po velkém třesku. Autory této práce jsou fyzici Fedor Bezrukov z RIKEN–BNL Research Center a Michail Šapošnikov z Swiss Federal Institute of Technology ve švýcarském Lausanne. Dle nich jsou zajímavým způsobem provázány experimenty na částicových urychlovačích a nejranější momenty existence našeho vesmíru.

Continue Reading >>

CERN postupně spouští segmenty LHC

rsz_lhc    Nejsilnější částicový urychlovač Large Hadron Collider (LHC) se pomalu uvádí po částech do provozu, aby mohl počátkem příštího roku dosáhnout plného pracovního výkonu po následující tři roky, a to na energiích dvakrát vyšších než před uzávěrkou v roce 2012. Jeden sektor už se začal ochlazovat na pracovní teploty, minulou středu oživil technický tým po dvouleté pauze urychlovač Proton Synchrotron.

Continue Reading >>

Hrozí podivnůstky v americkém urychlovači RHIC?

quarks-make-protons-150x150   Plánované opětovné spuštění urychlovače těžkých iontů RHIC jitří obavy ze strangeletů, exotické hmoty obsahující podivné kvarky. Nakolik jsou oprávněné?

   V americké Brookhavenské národní laboratoři (BNL), New York  provozují urychlovač těžkých iontů RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider). Je to momentálně druhý nejvýkonnější urychlovač těžkých iontů na světě. Evropský Velký hadronový urychlovač LHC v CERNu sice může hnát ionty o větších energiích, ale v LHC mají na ionty tak zhruba měsíc ročně. Pro RHIC tudíž stále zůstává docela velké pole působnosti. Jak je pro naši dobu příznačné, spuštění urychlovače RHIC v roce 2000 nedoprovázely ani tak ovace nadšených davů, jako obavy ze zničení New Yorku/ planety/ celého vesmíru zlovolným působením černé díry, fázového přechodu vakua a také podivnůstek, čili strangeletů z exotické hmoty, které měl RHIC po svém spuštění vyrobit. Navlas stejně, jako tomu bylo v roce 2009, při spuštění Velkého hadronového urychlovače v CERNu.

Continue Reading >>

Teleskop Planck a gravitační čočkování galaxií potvrzují hmotnost neutrin

kamiokande-150x150    Štěstěna se stále víc přiklání ve prospěch mizivé, leč existující hmotnosti neutrin. Souhlasí s ní i pozorování reliktního záření Planckovým teleskopem a gravitační čočkování galaxií.

    Standardní model původně předpokládal, že neutrina, velmi obtížně zachytitelné a netečné elementární částice ze skupiny leptonů, nemají vůbec žádnou hmotnost. Postupně se ale ukazuje, že by přece jenom nepatrnou hmotnost mít mohla. Přidání hmotnosti neutrin do Standardního modelu prý není až tak obtížné, zároveň je to ale významné číslo, s nímž se musí zacházet velmi opatrně. Neutrin je nesmírně mnoho a když jim přiřkneme nějakou hmotnost, tak se v té chvíli dotýkáme osudu celého našeho vesmíru. Kdyby například průměrná hmotnost každého ze tří známých typů neutrin (elektronového, mionového a tauonového) překročila 50 eV a neutrina byla opravdu tak stabilní, za jaké je obvykle považujeme, tak by ve vesmíru bylo tolik hmoty, že by se už dávno zhroutil.

Continue Reading >>

V Ženevě probíhá jednání o urychlovači nové generace

    Tento týden probíhá na Ženevské univerzitě setkání tří stovek předních fyziků včetně současného ředitele CERNu Dietera Heuera a na programu není nic menšího než jednání o budoucím nástupci Velkého hadronového urychlovače LHC. Rozhodně to neznamená ukončení provozu urychlovače stávajícího.  Minimálně po dalších dvacet let na něm bude probíhat intenzivní výzkum. Jelikož je ale konstrukce takovýchto zařízení mimořádně technicky náročná, je třeba jednat ve velkém předstihu.

Continue Reading >>

Výsledky experimentu ASACUSA v CERNu

Lead-ion-Collisions-in-LHC-at-CERN-150x150    V době před technickou odstávkou za plného provozu (i když ještě ne s největšími energiemi) urychlovače LHC docházelo uvnitř detektoru ATLAS ke stovkám miliard srážek za sekundu. To je tolik dat, že kdybychom je chtěli zaznamenat na klasický CD nosič, museli bychom jich za sekundu vypálit sto tisíc. Pokud byste tato cédéčka naskládali jedno na druhé do klasického “komínu”, za rok by dosáhl čtyři krát ze Země na Měsíc.

    CERN před nedávnem oznámil velkolepý úspěch experimentu ASACUSA, ve kterém se podařilo poprvé vytvořit svazek vodíkových atomů antihmoty. Ve studii uveřejněné v Nature Communications dokládají vědci jasné důkazy detekce 80 antivodíkových atomů ve svazku dlouhém 2,7 metru.

Prvotní antihmota nebyla ještě nikdy v našem vesmíru pozorována a její nepřítomnost je jednou z největších záhad moderní fyziky. Jediné místo, kde můžeme tuto zvláštní zrcadlovou formu hmoty detekovat, je právě pracoviště v ženevském CERNu. V experimentu docílili daných výsledků mícháním antielektronů (pozitronů) a nízkoenergetických antiprotonů v detektoru Antiproton Decelerator.

Continue Reading >>

Superchladná simulace velkého třesku

micrvwsmall150    Fyzikové se snažili napodobit strukturu, která se v pozdějších fázích existence vesmíru otiskla do nehomogenit mikrovlnného záření kosmického pozadí. Použili k tomu v laboratorních podmínkách ve vakuové komoře silně podchlazené atomy cesia. Je to poprvé, co se vědci pokusili napodobit rané struktury vesmíru těsně po velkém třesku.

Continue Reading >>