Rss

Archives for : Herschel

Neklidný život protohvězd

rsz_violent_wind_gusting_around_protostar    Astronomové pozorovali pomocí teleskopu Herschel (ESA) turbulentní počátky mladé hvězdy podobné Slunci. našli důkazy mohutných stelárních větrů, které by mohly pomoci vysvětlit některé záhady našeho vlastního slunečního systému v mladších dobách. Navzdory tomu jak poklidně se hvězdy na noční obloze jeví, jsou ve skutečnosti horkými pecemi, jež na počátku jejich existence charakterizují bouřlivé procesy – a naše čtyři a půl miliardy let staré Slunce není žádnou vyjímkou. Aby mohli astronomové nahlédnout do života takových hvězd ještě v dobách jejich rané existence, studují vzdálené hvězdy podobné té naší. 

Continue Reading >>

Největší vesmírný teleskop

0.uvod_11   Na oběžné dráze Země i v poněkud vzdálenějších částech Sluneční soustavy krouží velký počet vesmírných dalekohledů různých druhů, velikostí i určení. Veřejnost zná především legendární Hubbleův kosmický teleskop (HST – Hubble Space Telescope), který přinesl revoluci v oblasti astronomie a vesmírných teleskopů obecně. Hubble je proto také mnohdy mylně pokládán za největší dalekohled ve vesmíru. To je však omyl. Doposud největším dalekohledem, který se vydal za hranice zemské atmosféry je Herschelova vesmírná observatoř, za kterou stojí Evropská kosmická agentura.

Continue Reading >>

Galaxie v Trojúhelníku na snímku Herschela

rsz_imageourfloc   Galaxie v Trojúhelníku je spirální galaxie vzdálená přibližně 3 milióny světelných let od Země v souhvězdí Trojúhelníku. Je katalogizována také jako Messier 33 nebo NGC 598. Někdy se používá i název galaxie Větrník, který však má společný s galaxií Messier 101. Galaxie v Trojúhelníku je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, která zahrnuje Mléčnou dráhu, galaxii v Andromedě a přibližně 30 dalších menších galaxií.

Continue Reading >>

Teleskop Herschel a populace transneptunických objektů

rsz_herschel_s_population_of_trans-neptunian_objects_node_full_image_2    Herschelova kosmická observatoř se zaměřila na 132 z 1400 známých těles z chladných končin dalekého pásma za planetou Neptun ve vzdálenostech 4,5 až 7,5 miliard kilometrů od naší životodárné hvězdy. Tyto tzv. transneptunické objekty (TNO), do kterých počítáme i Pluto, Eris, planetku Haumea či Makemake, obíhají Slunce po vzdálených drahách, proto na jejich povrchu panují teploty až –230º C. Díky schopnostem Herschelova detektoru zachycovat vlnové délky od dalekých infračervených až po submilimetrová pásma, byli astronomové schopni pozorovat tato tělesa po dobu takřka čtyř let.

Continue Reading >>

Nově utvářené molekuly v okolí starých hvězd

Hubble image of the Ring Nebula (Messier 57)    Za použití Herschelova kosmického teleskopu objevili astronomové kolem horkých pozůstatků bývalých supernov oblasti, kde našli molekuly nezbytné k vytvoření vody. Když málo nebo středně hmotná hmotná hvězda (jako třeba naše Slunce) dovrší poslední stadium svého aktivního hvězdného života, stanou se z nich velmi hmotní bílí trpaslíci. Při tomto procesu odhodí vnější slupky materiálu, které posléze vytvoří nádherné a rozmanité planetární mlhoviny.

Continue Reading >>

Hvězdná továrna NGC 7538 ještě jednou

 rsz_star_factory_ngc_7538    …Tentokrát na starším snímku Herschelova teleskopu z třetího března letošního roku. Většinu materiálu tvořícího NGC 7538 je vodík s příměsí prachu – díky jeho emisím v infračervené oblasti umožňuje Herschelovi tyto oblasti snímkovat. Většina hvězd v oblaku je hmotnějších než Slunce – v průměru sedm až osmkrát. Dříve zmiňovaných třináct pozorovaných oblastí má rovněž extrémně nízkou teplotu – mínus 250 stupňů.

Continue Reading >>

Prachoplynový oblak NGC 7538 detektorem Herschel

rsz_pia18452    Teleskop Herschel Space Observatory odhalil při pozorování obřího prachoplynového oblaku NGC 7538 podivné prstence prachového materiálu za kterými se můžou ukrývat v budoucnu možná ty nejenergetičtější hvězdy ve vesmíru. Pozorovací program probíhal ve spolupráci Evropské kosmické agentury a amerického úřadu NASA.

Pozorování NGC 7538 odhalila 13 masivních a hustých oblastí, ve kterých by se mohly v budoucnu zformovat obří hvězdy. Navíc došlo k objevu obrovské prstencovité struktury u které zatím astronomové neví, jak byla zformována.

Continue Reading >>

Radiový zdroj 3C 220.3 jako gravitační čočka

rsz_herschelspac   Mezinárodní tým astronomů oznámil objev unikátního případu gravitačního čočkování. Kombinací několika pozemních i kosmických teleskopů objevili vzdálenou radiovou galaxii, která zkresluje a zesiluje obraz ještě vzdálenějšího záhadného temného kosmického objektu s prstencovitou strukturou. Snímek který vidíte byl pořízen za pomoci desetimetrového Keckova teleskopu na Havaji.

Continue Reading >>

Vírová galaxie M51 na snímcích detektoru Herchel

Whirlpool Galaxy150   M51 či také NGC 5194 je jednou z nejúžasnějších zaznamenaných galaxií spirálního typu. Její dvě rozlehlá spirální ramena jsou domovem stovkám miliard hvězd a částečně se mísí s přilehlou menší galaxií NGC 5195.

Vírová galaxie se nachází zhruba 30 milionů let od nás – i přes tuto obrovskou vzdálenost je natolik jasná, že ji můžeme pozorovat i s binokulárem. Ale tento detailní snímek vznikl složením záznamu nejvýkonnějších pozemních a vesmírných observatoří a umožňuje astronomům sledovat rozmístění rozličných populací hvězd.

Continue Reading >>

Objeveny čtyři nové galaktické kupy!

fournewgal150x150   Čtyři dosud neznámé galaktické klastry – každý zřejmě čítající na stovky galaxií – byly objeveny ve vzdálenosti deset miliard světelných let od Země.

    Mezinárodní tým astronomů zaštítěný Imperial College London poprvé použil novou metodu kombinace dat ze dvou vlajkových lodí Evropské vesmírné agentury ESA v oblasti kosmických detektorů – sond Planck a Herschel. Metoda umožnila detekci kup ve vzdálenostech, které byly doposud příliš velké, než aby bylo možno rozeznat takové struktury detailně. Vědci doufají, že využitím této nové metody budou v budoucnu schopni detekovat až na dva tisíce galaktických klastrů. Ty by jim umožnily detailněji kupy studovat a vytvořit tak jakousi časovou osu jejich vývoje v dobách mladého vesmíru.

Continue Reading >>