Rss

Archives for : geologie

Meteorit na konci křídy zasáhl Zemi uprostřed intenzivního soptění

Met01 small   Radiometrické datování zirkonu z vrstev dekkánských trapů ukazuje, že chicxulubský meteorit dopadl 250 tisíc let po spuštění nezměrných výlevů lávy, které pak trvaly ještě dalších 500 tisíc let. A to byl konec neptačích dinosaurů.

Na konci křídy se něco stalo. Ve víru ohromné katastrofy skončil geologický věk a spolu s ním zmizelo ze scény 75 procent všech tehdejších druhů. Jak ale čtenáři OSLA jistě vědí, mechanismus tohoto i starších masových vymírání v historii pozemského života stále zůstává záhadou. Pokud jde o vymírání na konci křídy, svou roli nepochybně sehrál děsivý chicxulubský meteorit, který se srazil se Zemí v oblasti dnešního Yucatánu. Byla to ale jediná příčina vyhynutí tří čtvrtin pozemských druhů?

Continue Reading >>

Marsovské vozítko Curiosity zachytilo stopy organických látek

000 Drill  NASA zveřejnila informace o tom, že laboratoř SAM uvnitř roveru Curiosity úspěšně detekovala metan a další stopy organických látek na povrchu Marsu.

Pojízdná laboratoř zaznamenala až desetinásobný nárůst hodnot metanu v atmosféře a naměřila stopy dalších organických látek když analyzovala prach při vrtání do povrchu ve skalnaté oblasti Cumberland. Otázkou však zůstává, zda je jejich původ marsovský, nebo je na planetu zavlekly meteority

Prudký nárůst a stejně strmý pokles koncentrace metanu svědčí o tom, že jeho zdroj je někde poblíž vozítka. Zda je původ plynu biologický, nebo jiný, se bude teprve zjišťovat.

Continue Reading >>

Nezměrnost geologického času

rsz_s_1408389028   Představme si, že celá doba existence naší planety (asi 4,56 miliardy let) se smrskne do doby jediného kalendářního roku (pro lepší představu zaokrouhlíme rok na rovných 365 dní, tedy 8760 hodin, 525 600 minut nebo 31 536 000 sekund). Vznik Země počítáme k půlnoci 1. ledna, současnost pak k půlnoci 31. prosince. Kdy v takovém „geochronologickém“ roce nastanou zásadní události ve vývoji naší planety a života na ní? Většina údajů je pouze přibližná, s možnou chybou v řádu desetin procenta (maximálně několik málo procent).

Continue Reading >>

Obří vodní rezervoáry v zemském plášti

rsz_dn25723-1_300    Server New Scientist uveřejnil 12. června, že hluboko pod zemskou kůrou byly objeveny obří rezervoáry vody o trojnásobném objemu všech povrchových moří a oceánů. Voda je uložena v polyformním olivínu v hloubce 700 kilometrů pod zemským povrchem ve vrstvách horkých hornin zemského pláště.

Mohlo by jít o přelomový objev, neboť by mohl pomoci odpovědět na rozporuplnou otázku jak se vlastně na Zemi objevila voda. Do součastnosti byla ponejvíce příjímána teorie, která předpokládala, že veškerá voda byla na Zemi “dopravena” pomocí dopadů komet v rané fázi formování slunečního systému.

Continue Reading >>

Marsovská kráska NWA 7034

    Jsou libo další marsovské novinky? Dnes už určitě každého napadnou jako první webové stránky projektu Curiosity, Opportunity, nebo sond MRO či Mars Express. Ale saharská poušť? Jakže?

    Právě tam byl v roce 2011 nalezen kus zvláštní horniny, který vědeckou obec dost potrápil. Jednalo se totiž o dosud nenalezenou novou třídu meteoritů. Dostal označení NWA 7034 (NWA – North West Africa), ale přezdívá se mu pro jeho kouzelný vzhled „Černá kráska“.

Continue Reading >>