Rss

Archives for : galaxie

Překvapivá měření fádní galaxie v rentgenovém oboru

001 XMM   Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak.

Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.

Continue Reading >>

Prosincová supernova o svátcích nadále zjasňuje

Sn-NGC-4666-Gregor-Krannich   V době potvrzení objevu 9.12. dosahovala její jasnost 14. magnitudy. Poslední prosincový týden se její jasnost zvýšila o tři magnitudy. To z ní dělá druhou nejjasnější letošní supernovu, kterou už můžeme pozorovat i dalekohledy o průměru 20 cm a větším.

Objevena byla v rámci automatizovaného programu prohlídky oblohy za účelem hledání supernov ASAS-SN (Automated Sky Survey for SuperNovae, v angličtině je výslovnost podobná expresivnímu výrazu assassin – volně přeloženo jako “zabiják”). Pozorování v rámci tohoto projektu můžou detekovat supernovu sedmnácté magnitudy (10 000x slabší než zachytí lidský zrak). Jeho základní dva nástroje v současné době tvoří soustava čtyř 14cm teleskopů s názvem “Brutus” na observatoři Haleakala (na havajském ostrově Maui), a pár 14cm teleskopů “Cassus” na chillské observatoři Cerro Tololo, takže pokrývají každou noc jak severní tak jižní oblohu.

Continue Reading >>

Kosmická šňůra perel detektorem Chandra

A galaxy cluster located about 9.6 billion light years from Earth.Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší.

Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti.

Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.

Continue Reading >>

Hubbleův teleskop a miliony opuštěných hvězd

004 HST titl  Asi každý z nás zakusil v dětství zvláštní pocit, kdy se nám podařilo zvednout pomocí magnetu sponku nebo jiný drobný kovový předmět. Bez problému překonáte gravitační působení celé naší planety snáze, než se nasnídáte. Je zajímavé, v jakém nepoměru se nachází některé ze čtyř základních sil našeho vesmíru. Ale pokud se vydáme do hájemství velmi hmotných objektů, přebírá veškerou aktivitu gravitace…

O posledním programu Hubbleova teleskopu (hraničním poli Frontier Fields a souběžném Parallel Fields) jsme vás už informovali zde. Původní myšlenka celého projektu spočívala v tom, že jsme chtěli ještě podrobněji poznat celý pozorovatelný vesmír. Je skutečně tak homogenní a izotropický, jak nám to potvrdila předchozí Hubbleova hluboká a ultrahluboká pole? Nemáme se podívat ještě jiným směrem? Skeptici se do toho obuli v plné síle, ale tím vlastně přiměli personál teleskopu vymyslet zajímavý (a zřejmě poslední dlouhodobý) projekt v historii tohoto teleskopu.

Continue Reading >>

Podivné spirální galaxie matou astronomy

SpiralJet_nraoS pomocí dobrovolníků programu Galaxy Zoo detekoval tým astronomů zajímavý a neobvyklý typ galaxie, jenž může vnést více světla do zrodu hvězdných ostrovů v mladém vesmíru.

Spirální galaxie J1649+2635 leží od našeho slunečního systému asi 800 milionů světelných let a je podobná naší Mléčné dráze. Ve směru obou galaktických pólů se však od jejího centra táhnou obrovské výtrysky subatomárních částic uhánějící od středu galaxie rychlostmi blízkými rychlosti světla. Problémem je, že u spirálních galaxií běžně takovéto proudy částic nepozorujeme.

„Tyto výtrysky nacházíme hlavně u eliptických galaxií, vzniklých sloučením dvou či více galaxií spirálních. Není nám jasný ani mechanismus, jenž takovéto jevy způsobuje,“ vysvětluje Minnie Mao z Národní radioastronomické observatoře (NRAO).

Doposud známe pouze čtyři podobné spirální galaxie. První z nich se podařilo zachytit v roce 2003 kombinací pozorování radioteleskopů observatoře VLA a Hubbleova kosmického teleskopu v optickém pásmu. Druhá – pojmenovaná Speca – objevená v roce 2011 se nachází ve vzdálenosti 1,7 miliard světelných let od nás. S okolními asi šedesáti galaxiemi tvoří součást hmotné kupy – tu posledních několik let pozorují odborníci právě za účelem pochopení galaktické evoluce v dobách mladšího vesmíru.

Continue Reading >>

Supermasivní černá díra v drobné galaxii

XMM-Newton_J1329+3234_2-10keV_bar_625SMALL   I tato novinka jde “na vroubek” týmu XMM-Newton. Tentokrát objevil superobří černou díru uprostřed nepravidelné trpasličí galaxie zhruba o velikosti satelitního Malého Magellanu. Galaxie J1329+3234 však leží asi 200 mil. sv. let od nás, proto zatím neznáme přesnou velikost (hmotnost) díry. Galaxii vlastně už sledoval detektor WISE v infračervené, ale až snímky v rtg nám prozradily netypickou velikost a apetit této černé díry. Právě v tomto oboru se oblast gal. jádra jeví až 100x jasnější, než je tomu u těchto galaktických “prcků” běžné (galaxie obsahuje zhruba několik set milionů hvězd).

Continue Reading >>

Chandra měří hmotnost vzdálené kupy

xdcp004SMALL   Pomocí detektoru Chandra se astronomové pokusili přesně určit hmotnost a další vlastnosti velmi mladého a vzdáleného klastru galaxií. Původně jej objevil XMM-Newton a nachází se 9,6 miliard světelných let od nás. Jeho úhrnná hmotnost by měla být 400 bilionů sluncí. Kupa XDCP J0044.0-2033 vznikla v době +/- 3,3 mld. let po velkém třesku.

Continue Reading >>

Detekce atomů vodíku v rekordně vzdálených galaxiích

001-arecibo   Dvojici astronomů z australské Swinburne University of Technology se za pomoci největších radioteleskopů podařilo zjistit slabý signál emitovaný atomy vodíkového plynu v galaxiích vzdálených od nás tři miliardy světelných let. The Royal Astronomical Society ve svém měsíčním přehledu informuje, že dosavadní rekord tím byl překonán o takřka půl miliardy světelných let.

Dr. Barbara Catinella a dr. Luca Cortese se obrátili se žádostí o pozorovací čas na tým největší radioobservatoře poblíž městečka Arecibo v Portoriku obsluhující světově proslulou 305m parabolou provozovanou Cornellovou universitou společně s NSF. Pomocí ní měřili astronomové emise plynného vodíku necelé čtyřicítky galaxií nacházejících se až do vzdálenosti třech miliard světelných let. Výsledky odhalily unikátní populace galaxií skrývajících obrovské zásoby vodíkového plynu, jenž je základním materiálem pro tvorbu nových hvězd, jakým je třeba naše Slunce.

Continue Reading >>

Je komplexní život možný jen v 10 procentech galaxií?

galax   Tvrdí to studie gama záblesků v galaxiích, které sterilizují složitější život na planetách, co se jim připletly do cesty. Hvězdné soustavy v menších galaxiích mají podle ní smůlu, protože tam jsou gama záblesky častější.

Od chvíle, co jsme zjistili, že Mléčná dráha a nejspíš i celý vesmír jsou plné planet podobných Zemi, se všichni dohadují, jak častý je asi ve vesmíru život. Obvykle je řeč o jednotlivých planetách anebo hvězdných systémech. Čerstvá studie dvou teoretických astrofyziků, kterou bude publikovat časopis Physical Review Letters, posouvá otázku o životě ve vesmíru na vyšší úroveň. Zabývá se totiž celými galaxiemi.

Tsvi Piran z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a Raul Jimenez z Univerzity v Barceloně tvrdí, že vesmír je pustější, než jsme si mysleli. Podle nich je pouze v jedné desetině z odhadovaných 100 miliard galaxií v pozorovatelné vesmíru možný komplexní život, tak jak ho známe na Zemi. Zbývající galaxie prý účinně sterilizují gama záblesky, které zřejmě na planetách zlikvidují veškerý život, co by byl složitější než hemžení nanicovatých bakterií. Zároveň podle nich nemohl složitější život existovat všude ve vesmíru dlouhé miliardy let po jeho vzniku – ze stejného důvodu.

Continue Reading >>

Výzkumy v AsÚ AV ČR: Prostorové mapování galaktického centra pomocí rentgenové polarimetrie

asu   Přestože astronomové mají k dispozici velmi detailní pozorování vnitřních částí naší Galaxie v mnoha spektrálních oborech, celková struktura blízkého okolí galaktického středu je doposud neznámá. Objekty ležící nepochybně v různých vzdálenostech se nám promítají na nebeskou sféru a jejich skutečná poloha v prostoru tedy zůstává pozorovatelům skryta. Frédéric Marin z AsÚ a jeho spolupracovníci navrhli a otestovali metodu, která umožňuje stanovit úplnou prostorovou pozici molekulárních oblaků v centrální části Galaxie.

Střed naší Galaxie, nacházející se ve vzdálenosti 8 kiloparseků, ukrývá ve svém středu objekt označovaný Sagittarius A* (zkráceně Sgr A*), nejbližší známou černou veledíru. V jejím bezprostředním gravitačním dosahu se nachází několik oblastí tvorby hvězd a také obří molekulová oblaka. Toto prostředí činí z galaktického centra vzdálenou laboratoř pro zkoumání procesů spojených s akrecí materiálu na černé díry. V současnosti se však zdá, že aktivita tohoto komplexu je velmi nízká, podle odhadů pohltí černá díra Sgr A* sotva 10 na mínus osmou slunečních hmot ročně.

Continue Reading >>