Rss

Archives for : ESA

Překvapivá měření fádní galaxie v rentgenovém oboru

001 XMM   Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak.

Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.

Continue Reading >>

Ocenění mise Rosetta

Andrea_ACCOMAZZO_   Příjemné završení předchozích ocenění mise Rosetta za letošní rok – tentokráte s konkrétním jménem.
Šéf letové kontroly mise Andrea Accomazzo byl v posledním letošním vydání čas. Nature zařazen mezi deset nejdůležitějších osobností všech disciplin vědeckého výzkumu roku 2014. A navíc je uveden na pomyslném žebříčku jako první.

Moc zajímavé bylo, že se v článku poprvé objevily konkrétnější náznaky toho, o čem se už dlouho spekulovalo (protože se k tomu ESA zatím oficiálně nevyjádřila), a to je zakončení mise Rosetta. Ale pouze jeho ústy – nejde o oficiální stanovisko ESA – Andrea spíš jen vyslovil poprvé nahlas možný vývoj konce mise. Ale zároveň bezpochyby bude jednou z hlavních osobností, co k tomu mají co říct. A má návrh:

Continue Reading >>

Supermasivní černá díra v drobné galaxii

XMM-Newton_J1329+3234_2-10keV_bar_625SMALL   I tato novinka jde “na vroubek” týmu XMM-Newton. Tentokrát objevil superobří černou díru uprostřed nepravidelné trpasličí galaxie zhruba o velikosti satelitního Malého Magellanu. Galaxie J1329+3234 však leží asi 200 mil. sv. let od nás, proto zatím neznáme přesnou velikost (hmotnost) díry. Galaxii vlastně už sledoval detektor WISE v infračervené, ale až snímky v rtg nám prozradily netypickou velikost a apetit této černé díry. Právě v tomto oboru se oblast gal. jádra jeví až 100x jasnější, než je tomu u těchto galaktických “prcků” běžné (galaxie obsahuje zhruba několik set milionů hvězd).

Continue Reading >>

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu

003 Kuiper_Belt_and_Oort_Cloud_in_context   Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.

Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří. O tomto problému jsme se zmínili už v minulém článku.

Continue Reading >>

Hledání organických molekul na povrchu komety

PTOLEMY  Pokud se potřebujete v tomto mrazivém počasí spolehlivě rozehřát a máte po ruce skupinku astrobiologů, pak je zaručeným receptem začít debatu na téma organických molekul na kometách. Či rovnou zmínit tu dnes nejslavnější – Čurjumov-Gerasimenko

Zítra tomu budou přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme “objasněnou podstatu života”, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků jsme vám přinesli v tomto článku. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť včera zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.

Continue Reading >>

Divoké dosednutí modulu Philae

Pomocí dat palubního magnetometru ROMAP se vědci pokouší rekonstruovat vícenásobný kontakt modulu s povrchem komety Čurjumov-Gerasimenko. Rychlé a intenzivní změny hodnot svěčí o chaotické rotaci. Nejspíš zavadil o okraj kráteru.

Zařízení experimentu  ROMAP je primárně určeno k měření magnetického pole. Když v minulosti prolétávaly jiné sondy v blízkosti jader komet, snaha o změření magnetického pole byla nulová. Bylo zřejmé, že pokud jej komety mají, bude dosahovat minimálních hodnot. Až mise Rosetta mohla přinést přesnější odpovědi. Kdyby se podařilo hodnoty magnetického pole naměřit, šlo by o přelomovou skutečnost, která by zřejmě vedla ke změnám v našich současných teoriích.

celý článek: http://www.osel.cz/

001 ESA_Rosetta_Philae_ROMAP_context

Continue Reading >>

Hledání modulu Philae

 ESA_Rosetta_Philae_CONSERT_landingsiteestimate (1)    Není lehké prohledávat ze vzdálenosti 20 – 30 km těleso tak členité, jakým je kometa 67P. Týmy odborníků se už skoro týden snaží najít oblast, kde teď spící Philae odpočívá. Ale modul se bohužel ukryl do oblasti plné skal a převisů, kam denní světlo dopadne jen na pár desítek minut kometárního dne, proto je i po takové době vizuální pátrání neúspěšné.

   Tam kde se nemůžeme spolehnout na světlo, můžou pomoci rádiové vlny. Konkrétně jeden z experimentů s názvem CONSERT. Mezi ostatními je výjimečný tím, že jde o dvojici přístrojů – jeden na mateřské sondě a druhý na modulu, a pokud má splnit vědecká očekávání, je potřeba jejich vzájemné spolupráce.

Continue Reading >>

Mise Rosetta týden poté

Instruments-Sesame   Už je tomu více než týden, co se oddělil Philae od mateřské sondy, a poprvé v dějinách nepilotované kosmonautiky se vydal pomalým tempem vstříc kometárnímu povrchu. Měkké přistání sice nedopadlo úplně podle představ pozemní obsluhy, nicméně jde i přesto o počin historický.

Celý článek: http://www.osel.cz/

Continue Reading >>

Pojďme probudit Philae!

RosettaBatt

Pokusy o vrtání do povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko

Experiment SD2 (Sampling, Drilling and Distribution) byl posledním palubním zařízením uvedeným do činnosti v době, kdy měl Philae ještě dostatek energie, aby prováděl vědecká měření. Ač jsou výsledky doposud velmi nejednoznačné, přinášíme vám je v dnešním článku, neboť jak SD2, tak s ním bezprostředně provázaná zařízení COSAC a Ptolemy patří snad k nejpozoruhodnějším experimentům na palubě landeru.

SD2-COSAC-PTOLEMY

   A možná se nám podaří osvětlit vlnu dohadů a spekulací, které počínaje úterním podvečerem zaplavila web a sociální sítě, a netýkala se ničeho menšího než prezence organických molekul, jež údajně Philae detekoval. Jak dnes zjistíme, zatím i to není tak úplně jasné, a odborníci jednotlivých týmů jsou velmi opatrní. Není se čemu divit…

Architektura SD2

Vrtná minisouprava byla vyvinuta pro mechanický odběr vzorků povrchových vrstev až do hloubky 23 centimetrů a jejich dopravení do útrob modulu k dalším podrobným analýzám zařízení COSAC a Ptolemy. Ty zkoumají geochemické vlastnosti komety a hledají organické molekuly. Dalším zařízením spolupracujícím s SD2 je mikrokamerový systém CIVA, který má materiál snímkovat za účelem zkoumání textury, složení a albeda nasbíraných vzorků.

Mechanickou část SD2 tvoří pouzdro z uhlíkových vláken, vrták a otočná kruhová ploška. V pracovním režimu stačí na pohon celé soupravy 10 wattů. Po proniknutí vrtáku pod povrch komety se vysune pouzdro na vzorky do kterého se dostane zkoumaný materiál. Vrták se poté vrátí do původní pozice, a obsah pouzdra je vytlačen do některé z šestadvaceti mikrokomor po obvodu kruhové plošky (viz následující obrázek). Poté se calá kruhová ploška pootočí tak, aby se daná mikrokomora se vzorkem dostala k senzorům zařízení uvnitř modulu.

Oněch 26 mikrokomor tvoří vlastně jakési miniaturní pece, kde je vzorek zahřát na vysoké teploty. 10 komor je vyhrazeno pro střední teploty 180°C, dalších 16 komor je schopno zahřát materiál až na 800°C. Při rozdílných teplotách dochází k uvolňování různých druhů plynů, to následně zpřesní celkovou analýzu.

Continue Reading >>