Rss

Archives for : Hvězdy

Prosincová supernova o svátcích nadále zjasňuje

Sn-NGC-4666-Gregor-Krannich   V době potvrzení objevu 9.12. dosahovala její jasnost 14. magnitudy. Poslední prosincový týden se její jasnost zvýšila o tři magnitudy. To z ní dělá druhou nejjasnější letošní supernovu, kterou už můžeme pozorovat i dalekohledy o průměru 20 cm a větším.

Objevena byla v rámci automatizovaného programu prohlídky oblohy za účelem hledání supernov ASAS-SN (Automated Sky Survey for SuperNovae, v angličtině je výslovnost podobná expresivnímu výrazu assassin – volně přeloženo jako “zabiják”). Pozorování v rámci tohoto projektu můžou detekovat supernovu sedmnácté magnitudy (10 000x slabší než zachytí lidský zrak). Jeho základní dva nástroje v současné době tvoří soustava čtyř 14cm teleskopů s názvem “Brutus” na observatoři Haleakala (na havajském ostrově Maui), a pár 14cm teleskopů “Cassus” na chillské observatoři Cerro Tololo, takže pokrývají každou noc jak severní tak jižní oblohu.

Continue Reading >>

Hubbleův teleskop a miliony opuštěných hvězd

004 HST titl  Asi každý z nás zakusil v dětství zvláštní pocit, kdy se nám podařilo zvednout pomocí magnetu sponku nebo jiný drobný kovový předmět. Bez problému překonáte gravitační působení celé naší planety snáze, než se nasnídáte. Je zajímavé, v jakém nepoměru se nachází některé ze čtyř základních sil našeho vesmíru. Ale pokud se vydáme do hájemství velmi hmotných objektů, přebírá veškerou aktivitu gravitace…

O posledním programu Hubbleova teleskopu (hraničním poli Frontier Fields a souběžném Parallel Fields) jsme vás už informovali zde. Původní myšlenka celého projektu spočívala v tom, že jsme chtěli ještě podrobněji poznat celý pozorovatelný vesmír. Je skutečně tak homogenní a izotropický, jak nám to potvrdila předchozí Hubbleova hluboká a ultrahluboká pole? Nemáme se podívat ještě jiným směrem? Skeptici se do toho obuli v plné síle, ale tím vlastně přiměli personál teleskopu vymyslet zajímavý (a zřejmě poslední dlouhodobý) projekt v historii tohoto teleskopu.

Continue Reading >>

Pátrání po dalších dvou záhadách supernovy 1987A

SN87A_345_ALMA_HST2Dva astronomické týmy se opět zaměřily na oblast pozůstatků po supernově 1987A v pásmu vlnových délek od rádiových až po daleké infračervené.

Tato supernova patří právem mezi nejznámější. Díky relativní blízkosti (přibližně 167 000 světelných let od nás) se z ní stala nejpodrobněji zkoumaná supernova v historii. Její exploze byla poprvé pozorována 23. února 1987 Ianem Sheltonem a Oscarem Duhaldem na chilské observatoři Las Campanas. Zdroj se nacházel v satelitní galaxii Mléčné dráhy – ve Velkém Magellanově oblaku. Těsně po oznámení se na dané místo oblohy zaměřily snad všechny teleskopy jižní polokoule.

Nejeden z vás si jistě vzpomene na mediálně dlouho a důkladně propíranou senzaci údajně nižší rychlosti světla, než jak ji Albert Einstein zasadil do rámce STR. Šlo o to, že několik hodin předtím, než k nám doputovalo světlo obří exploze, zachytily tři pozemské detektory neutrin sérii silných signálů. Vyplývalo z toho snad to, že světlo má nižší rychlost, než jsme se doposud domnívali? Převratnější objev si snad nedovedeme představit – rychlost světla tvoří základní pilíř našeho zkoumání vesmíru. Pokud by se byť jen drobně odlišovala od doposud stanovené hodnoty, podkopalo by to veškeré základy fyziky či kosmologie. Vyrojilo se mnoho teorií více či méně bizarních, ale Einsteina z pomyslného piedestalu samozřejmě nikdo nesesadil. Nakonec se totiž spolehlivě prokázalo, že čelu šokové vlny samotné exploze trvalo dvě až tři hodiny, než se probilo hustou polévkou částic z centra hvězdy na povrch. Až poté se mohly fotony vydat na svou pouť vesmírem. Neutrina samozřejmě žádný podobný problém nemají – s hmotou takřka neinteragují, proto se z centra hvězdy bez jakýchkoli problémů či zdržení začala šířit okamžitě, a tím k nám mohla dorazit v dostatečném předstihu. Jedna záhada tedy byla vyřešena.

Continue Reading >>

Žhavé modré hvězdy v Messier 47

eso1441a small   Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.

Hvězdokupa M 47 (Messier 47) se nachází asi 1 600 světelných let od nás a na obloze ji najdete v souhvězdí Lodní záď (Puppis, zadní část bývalého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo). Poprvé byl tento objekt zdokumentován kolem roku 1664 a povšiml si ho Italský astronom Giovanni Battista Hodierna. Později hvězdokupu nezávisle objevil Charles Messier, který o starším pozorování Hodeirny neměl ani tušení.

Continue Reading >>

Eta Carinae – skutečná Miss Universe

a-dying-star-eta-carinae-spews-gas-nasa   V polovině 19. století explodoval obří hvězdný binární systém Eta Carinae a do okolí vyvrhl hmotu odpovídající deseti Sluncí. Na nějakou dobu z toho byla druhá nejjasnější hvězda noční oblohy. Snímkování od roku 1995 ukazuje, jak útvar roste.

Kosmický teleskop sleduje tento zajímavý útvar už skoro dvacet let. Dvojice astronomů nedávno uveřejnila krátkou časosběrnou animaci hvězdného systému, jak jej zachytil HST v letech 1995, 2001 a 2008. Jeden z nich – Philippe Henarejos už v minulosti publikoval ve francouzském časopisu Ciel et espace (Nebe a vesmír) několik článků na téma Eta Carinae.

Continue Reading >>

Hvězdy vyvržené z domovských galaxií

HST pozoroval v rámci programu Frontier/Parallel Fields na 200 miliard hvězd pohybujících se po volných dráhách. Byly doslova vyrvány ze svých domovských galaxií slapovými silami v důsledku rozsáhlých galaktických kolizí kupy Abell 2744 v posledních šesti miliardách let.

Continue Reading >>

Čtyři supernovy za cenu jedné

Doplňující článek s více informacemi ke včerejší aktualitě o čtyřnásobném zobrazení supernovy SN Refsdal gravitačním čočkováním mezilehlého objektu:

http://www.osel.cz/

Continue Reading >>

Pestrobarevné seskupení hvězd středního věku

The colourful star cluster NGC 3532   Pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m astronomové pořídili pestrobarevný záběr jasné hvězdokupy NGC 3532. Některé z hvězd stále září namodralým odstínem horkých stálic, ale mnohé jejich hmotnější sestry se již staly rudými obry a svítí červenou nebo oranžovou barvu.

   NGC 3532 je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 1 300 světelných let a na obloze se nachází v souhvězdí Kýlu (Carina). Objekt je znám pod neformálním jménem ‘Wishing Well Cluster’ (Studna přání), protože hvězdy kupy připomínají náhodně uspořádané lesklé mince naházené do studny. Stejný objekt je znám také pod jménem ‚Football Cluster‘ (hvězdokupa Míč). Pojmenování souvisí s oválným tvarem kupy, který připomíná šišatý míč na rugby. Použití toho kterého názvu v podstatě odpovídá tomu, na které straně Atlantického oceánu žijete.

Continue Reading >>

Čtyřnásobný obraz supernovy SN Refsdal

SN-lensed-panel-CUT  Díky programu Frontier/Parallel Fields Hubbleova teleskopu objevili astronomové 10.-20.11.  čtyřnásobný obraz vzdálené supernovy SN Refsdal díky efektu gravitačního čočkování mezilehlého galaktického klastru  MACS J1149.6+2223 vzdáleného 5 miliard světelných let od nás. Na obloze se promítá do souhvězdí Lva. Za objevem stojí Patrick Kelly z  University of California-Berkeley a program GLASS (Grism Lens Amplified Survey from Space), který pracuje se snímky Frontier/Parallel Fields.

Continue Reading >>

Detektor Chandra prozkoumával domovskou oblast lednové supernovy

rsz_14-216_0   21. ledna letošního roku zachytili astronomové explozi jasné supernovy v galaxii M82. O této události informovali bez vyjimky všechny servery zabývající se popularizací vesmírného výzkumu. Šlo totiž o událost doslova historickou. SN 2014J byla první blízkou supernovou zachycenou po několika dekádách v době rozvinuté pozorovací sítě pozemských a hlavně kosmických observatoří s vysokým rozlišením. Takže se ihned po oznámení události zaměřili na cigárovou galaxii všechny nejvýkonnější teleskopy.

Continue Reading >>