Rss

Archives for : Planety a měsíce sl. soustavy

Marsovské vozítko Curiosity zachytilo stopy organických látek

000 Drill  NASA zveřejnila informace o tom, že laboratoř SAM uvnitř roveru Curiosity úspěšně detekovala metan a další stopy organických látek na povrchu Marsu.

Pojízdná laboratoř zaznamenala až desetinásobný nárůst hodnot metanu v atmosféře a naměřila stopy dalších organických látek když analyzovala prach při vrtání do povrchu ve skalnaté oblasti Cumberland. Otázkou však zůstává, zda je jejich původ marsovský, nebo je na planetu zavlekly meteority

Prudký nárůst a stejně strmý pokles koncentrace metanu svědčí o tom, že jeho zdroj je někde poblíž vozítka. Zda je původ plynu biologický, nebo jiný, se bude teprve zjišťovat.

Continue Reading >>

Další důkaz o koloběhu vody otisklém na povrchu rudé planety

001_galelake-300x187  Poslední výzkumy roveru Curiosity naznačují, že hora Mount Sharp je vytvořena z četných vrstev usazenin rozlehlého jezera, jež se střídavě plnilo vodou a vysychalo v průběhu desítek milionů let. Jde možná o další z důkazů, že na Marsu kdysi panovalo mírné klima a tamní atmosféra umožňovala přirozený koloběh vody. Naše další pátrání by se mělo zaměřit na to, jestli šlo pouze o lokální a dočasné podmínky, nebo zda to byl jev celoplanetární a dlouhodobý. Vadou na kráse totiž je, že zatím neznáme mechanismus, který by to tehdejší atmosféře umožnil v globálním měřítku, navzdory její předpokládané vyšší hustotě na raném Marsu.

Ona už kombinace zkoumaných geologických útvarů sdílejících společné prostorové souřadnice je velkou záhadou. Štít Mount Sharp o výšce přibližně pěti kilometrů je zasazen do středu kráteru Gale o průměru 154 kilometrů. Jeho úbočí je tvořeno stovkami tenkých skalnatých vrstev vzniklých nanášením usazenin způsobeným střídavou činností stojaté a tekoucí vody i působením větru. Tyto důkazy svědčí o opakovaném vysychání a zaplňování obsahu jezera vodou v časovém měřítku mnohem delším, než jsme se doposud domnívali.

Continue Reading >>

New Horizons se probudil z hibernace

rsz_new-horizons  Dnes ráno kolem 04:35 h potvrdila stanice DSN v australské Canbeře, že úspěšně zachytila signál sondy New Horizons. Popřejme hodně štěstí Alanu Sternovi a celému týmu New Frontiers! Záznam nočního přenosu Planetary Society najdete zde

Continue Reading >>

New Horizons se dnes probouzí z poslední hibernace

002_sc-illus2b2Po symbolických 99 dnech se z hibernace probouzí sonda, která jako první těsně mine nejvzdálenější a tajemné těleso patřící až do roku 2006 mezi plnoprávné planetární členy.

Poslední hibernace sondy končí dnes ve 21:00 SEČ. Po dalších 90 minutách odešle sonda Zemi hlášení o vstupu do aktivního režimu. Tento signál bude rychlostí světla cestovat k naší planetě další čtyři hodiny a nacelých dvacet pět minut. Potvrzení proto očekáváme až v neděli ve 03:30 SEČ. V tu dobu bude sonda 4,6 miliard kilometrů od nás a pouhých 260,7 milionů km od systému Pluto – to je méně než 2 au.

Hlavní komunikační 2,1m anténa začne ihned po probuzení vysílat potřebné informace správným směrem. Jedním z posledních úkonů před hibernací je totiž přesměrování paraboly do směru, ve kterém se bude Země nacházet v době probuzení sondy. Proto nebude zapotřebí žádných krátkých korekčních zážehů.

Continue Reading >>

Dlouhá cesta k novým horizontům

002_sc-illus2b2  29. srpna uvedla letová kontrola NASA naposledy do hibernace sondu New Horizons. Poslední období jejího odpočinku končí 6. prosince po 99 dnech. Za dalších šest týdnů pak začne samotná fáze průletu kolem planetky Pluto. Vyvrcholit by měla 14. července 2015 ve 13:49:59 SLČ, kdy sonda po devíti a půl letech proletí 10 000 km od trpasličí planety a 27 000 km od měsíce Charon relativní rychlostí 13,78 km/s (49 600 km/h). Pojďme si u příležitosti zahájení plného provozu v dnešním článku připomenout, co se kolem mise New Horizons dělo letos, abychom si v dalším textu přiblížili, co se bude se sondou dít v roce následujícím.

Na úvod si připomeňme, že New Horizons se vydal na svou dlouhou pouť vesmírem 19. ledna 2006. Z floridské základny Cape Canaveral jej na oběžnou dráhu vynesl silný stroj skládající se ze tří stupňů. Prvním byl Atlas V 551 společnosti Lockheed Martin. Druhý stupeň Centaur udělil sondě třetí kosmickou rychlost – oběžnou dráhu Měsíce sonda překonala za pouhých devět hodin! Třetí stupeň ATK Star 48B jí udělil ještě větší únikovou rychlost ze spárů sluneční gravitace. Po Voyageru 1 šlo tenkrát o druhou nejrychlejší meziplanetární sondu (pokud nepočítáme sondy Helios urychlené v podstatě volným pádem do Slunce), jež se po akceleraci chemickou pohonnou jednotkou pohybovala rychlostí 16.5 km/s (59,000 km/h).

Continue Reading >>

Přívětivý Saturn zárukou spokojeného života na Zemi

1416837677CUT   Kdyby Saturn se svými divukrásnými prstenci neobíhal Slunce na tak poklidné oběžné dráze, měla by to Země a její obyvatelé mnohem svízelnější.

   Sluneční soustava je velice poklidným a udržovaným místem k životu, alespoň ve srovnání s některými jinými hvězdnými systémy. Naše planety spořádaně obíhají po víceméně kruhových oběžných drahách a jakžtakž se drží v jedné rovině. Hotová idylka. V čem to ale vězí, že je Sluneční soustava se všemi těmi planetami právě taková?

Continue Reading >>

Jupiterovo “oko”

 hs-2014-31-b-small_web   Zajímavý úlovek se pofařil astronomům 21.4.2014 v době, kdy kosmický teleskop Hubble sledoval změny v gigantické bouři – jupiterově rudé skvrně. V průběhu jedné z expozic se joviánský měsíc Ganymedes objevil nad skvrnou. Snímek ve skutečných barvách byl pořízený zařízením Wide Field Camera 3.

    Image Credit: NASA, ESA, and A. Simon (Goddard Space Flight Center)
Acknowledgment: C. Go and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Continue Reading >>

Enceladus a Cassini

enceladus_stripe_11-30-10-1   Od dob kdy sonda Cassini poprvé prolétla v roce 2005 kolem saturnova měsíce Encelada, nám toto těleso připravilo nejedno překvapení. Především jde o gejzíry vody a ledu uvolňované v pravidelných intervalech z oblastí jižního pólu, které nám naznačují možnost rozsáhlého podpovrchového oceánu. Zřídla těchto gejzírů se nacházejí poblíž podivných modrozelených “tygřích pruhů”. Sonda pozorovala mezi těmito skvrnami na sto tisíc ledových bloků, které jsou teď pod lupou vědeckých týmů.

 

Continue Reading >>

Neskutečné snímky oblasti Yellowknife Bay

ChemCam zkoumá povrchové vrstvy oblasti Yellowknife Bay. Povrch formovala srážková činnost a tekoucí voda.
zdroj: http://phys.org/

chemcamsheds

 Mozaika snímků Mastcamu označuje jednotlivé geologické členy oblasti Yellowknife Bay a místa předchozích podrobných zkoumání. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Continue Reading >>

První globální mapy některých měsíců Saturnu

PIA18436   Dr Paul Schenk z Lunar and Planetary Institute vytvořil první globální mapu saturnovských měsíců ve třech oborech spektra. Vycházel z dat nasnímaných sondou Cassini v průběhu poslední dekády. Mapy měsíců Dione, Enceladus, Iapetus, Mimas, Rhea a Tethys si můžete prohlédnout i stáhnout z následující adresy:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/new

Continue Reading >>