Rss

Archives for : Kosmické observatoře

Překvapivá měření fádní galaxie v rentgenovém oboru

001 XMM   Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak.

Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.

Continue Reading >>

Kosmická šňůra perel detektorem Chandra

A galaxy cluster located about 9.6 billion light years from Earth.Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší.

Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti.

Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.

Continue Reading >>

Hubbleův teleskop a miliony opuštěných hvězd

004 HST titl  Asi každý z nás zakusil v dětství zvláštní pocit, kdy se nám podařilo zvednout pomocí magnetu sponku nebo jiný drobný kovový předmět. Bez problému překonáte gravitační působení celé naší planety snáze, než se nasnídáte. Je zajímavé, v jakém nepoměru se nachází některé ze čtyř základních sil našeho vesmíru. Ale pokud se vydáme do hájemství velmi hmotných objektů, přebírá veškerou aktivitu gravitace…

O posledním programu Hubbleova teleskopu (hraničním poli Frontier Fields a souběžném Parallel Fields) jsme vás už informovali zde. Původní myšlenka celého projektu spočívala v tom, že jsme chtěli ještě podrobněji poznat celý pozorovatelný vesmír. Je skutečně tak homogenní a izotropický, jak nám to potvrdila předchozí Hubbleova hluboká a ultrahluboká pole? Nemáme se podívat ještě jiným směrem? Skeptici se do toho obuli v plné síle, ale tím vlastně přiměli personál teleskopu vymyslet zajímavý (a zřejmě poslední dlouhodobý) projekt v historii tohoto teleskopu.

Continue Reading >>

Podivné spirální galaxie matou astronomy

SpiralJet_nraoS pomocí dobrovolníků programu Galaxy Zoo detekoval tým astronomů zajímavý a neobvyklý typ galaxie, jenž může vnést více světla do zrodu hvězdných ostrovů v mladém vesmíru.

Spirální galaxie J1649+2635 leží od našeho slunečního systému asi 800 milionů světelných let a je podobná naší Mléčné dráze. Ve směru obou galaktických pólů se však od jejího centra táhnou obrovské výtrysky subatomárních částic uhánějící od středu galaxie rychlostmi blízkými rychlosti světla. Problémem je, že u spirálních galaxií běžně takovéto proudy částic nepozorujeme.

„Tyto výtrysky nacházíme hlavně u eliptických galaxií, vzniklých sloučením dvou či více galaxií spirálních. Není nám jasný ani mechanismus, jenž takovéto jevy způsobuje,“ vysvětluje Minnie Mao z Národní radioastronomické observatoře (NRAO).

Doposud známe pouze čtyři podobné spirální galaxie. První z nich se podařilo zachytit v roce 2003 kombinací pozorování radioteleskopů observatoře VLA a Hubbleova kosmického teleskopu v optickém pásmu. Druhá – pojmenovaná Speca – objevená v roce 2011 se nachází ve vzdálenosti 1,7 miliard světelných let od nás. S okolními asi šedesáti galaxiemi tvoří součást hmotné kupy – tu posledních několik let pozorují odborníci právě za účelem pochopení galaktické evoluce v dobách mladšího vesmíru.

Continue Reading >>

Supermasivní černá díra v drobné galaxii

XMM-Newton_J1329+3234_2-10keV_bar_625SMALL   I tato novinka jde “na vroubek” týmu XMM-Newton. Tentokrát objevil superobří černou díru uprostřed nepravidelné trpasličí galaxie zhruba o velikosti satelitního Malého Magellanu. Galaxie J1329+3234 však leží asi 200 mil. sv. let od nás, proto zatím neznáme přesnou velikost (hmotnost) díry. Galaxii vlastně už sledoval detektor WISE v infračervené, ale až snímky v rtg nám prozradily netypickou velikost a apetit této černé díry. Právě v tomto oboru se oblast gal. jádra jeví až 100x jasnější, než je tomu u těchto galaktických “prcků” běžné (galaxie obsahuje zhruba několik set milionů hvězd).

Continue Reading >>

Chandra měří hmotnost vzdálené kupy

xdcp004SMALL   Pomocí detektoru Chandra se astronomové pokusili přesně určit hmotnost a další vlastnosti velmi mladého a vzdáleného klastru galaxií. Původně jej objevil XMM-Newton a nachází se 9,6 miliard světelných let od nás. Jeho úhrnná hmotnost by měla být 400 bilionů sluncí. Kupa XDCP J0044.0-2033 vznikla v době +/- 3,3 mld. let po velkém třesku.

Continue Reading >>

Výběr snímků HST (malá příprava na 25. leté výročí)

Continue Reading >>

Hubble hangout pro tento týden

Continue Reading >>

Eta Carinae – skutečná Miss Universe

a-dying-star-eta-carinae-spews-gas-nasa   V polovině 19. století explodoval obří hvězdný binární systém Eta Carinae a do okolí vyvrhl hmotu odpovídající deseti Sluncí. Na nějakou dobu z toho byla druhá nejjasnější hvězda noční oblohy. Snímkování od roku 1995 ukazuje, jak útvar roste.

Kosmický teleskop sleduje tento zajímavý útvar už skoro dvacet let. Dvojice astronomů nedávno uveřejnila krátkou časosběrnou animaci hvězdného systému, jak jej zachytil HST v letech 1995, 2001 a 2008. Jeden z nich – Philippe Henarejos už v minulosti publikoval ve francouzském časopisu Ciel et espace (Nebe a vesmír) několik článků na téma Eta Carinae.

Continue Reading >>

Hvězdy vyvržené z domovských galaxií

HST pozoroval v rámci programu Frontier/Parallel Fields na 200 miliard hvězd pohybujících se po volných dráhách. Byly doslova vyrvány ze svých domovských galaxií slapovými silami v důsledku rozsáhlých galaktických kolizí kupy Abell 2744 v posledních šesti miliardách let.

Continue Reading >>