Rss

Archives for : Pozemní observatoře

Průlet asteroidu 2004 BL86 koncem ledna

(357439) 2004 BL86 _ 357439 (2004 BL86) _ 24 12 2014 _ 2   Další relativně blízký průlet asteroidu nás čeká 26. ledna. 2004 BL86 mine Zemi ve vzdálenosti 1,2 milionů km. Jeho velikost se odhaduje na 400 – 1000 metrů (přibližně 20 – 50x větší než Čeljabinský meteorit). Objeven byl 30.1. 2004 v rámci programu LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research). Pozorovat jej bude například observatoř Goldstone v Mohavské poušti. Vy můžete sledovat průlet živě v rámci projektu Virtual Telescope.

Continue Reading >>

Prosincová supernova o svátcích nadále zjasňuje

Sn-NGC-4666-Gregor-Krannich   V době potvrzení objevu 9.12. dosahovala její jasnost 14. magnitudy. Poslední prosincový týden se její jasnost zvýšila o tři magnitudy. To z ní dělá druhou nejjasnější letošní supernovu, kterou už můžeme pozorovat i dalekohledy o průměru 20 cm a větším.

Objevena byla v rámci automatizovaného programu prohlídky oblohy za účelem hledání supernov ASAS-SN (Automated Sky Survey for SuperNovae, v angličtině je výslovnost podobná expresivnímu výrazu assassin – volně přeloženo jako “zabiják”). Pozorování v rámci tohoto projektu můžou detekovat supernovu sedmnácté magnitudy (10 000x slabší než zachytí lidský zrak). Jeho základní dva nástroje v současné době tvoří soustava čtyř 14cm teleskopů s názvem “Brutus” na observatoři Haleakala (na havajském ostrově Maui), a pár 14cm teleskopů “Cassus” na chillské observatoři Cerro Tololo, takže pokrývají každou noc jak severní tak jižní oblohu.

Continue Reading >>

Podivné spirální galaxie matou astronomy

SpiralJet_nraoS pomocí dobrovolníků programu Galaxy Zoo detekoval tým astronomů zajímavý a neobvyklý typ galaxie, jenž může vnést více světla do zrodu hvězdných ostrovů v mladém vesmíru.

Spirální galaxie J1649+2635 leží od našeho slunečního systému asi 800 milionů světelných let a je podobná naší Mléčné dráze. Ve směru obou galaktických pólů se však od jejího centra táhnou obrovské výtrysky subatomárních částic uhánějící od středu galaxie rychlostmi blízkými rychlosti světla. Problémem je, že u spirálních galaxií běžně takovéto proudy částic nepozorujeme.

„Tyto výtrysky nacházíme hlavně u eliptických galaxií, vzniklých sloučením dvou či více galaxií spirálních. Není nám jasný ani mechanismus, jenž takovéto jevy způsobuje,“ vysvětluje Minnie Mao z Národní radioastronomické observatoře (NRAO).

Doposud známe pouze čtyři podobné spirální galaxie. První z nich se podařilo zachytit v roce 2003 kombinací pozorování radioteleskopů observatoře VLA a Hubbleova kosmického teleskopu v optickém pásmu. Druhá – pojmenovaná Speca – objevená v roce 2011 se nachází ve vzdálenosti 1,7 miliard světelných let od nás. S okolními asi šedesáti galaxiemi tvoří součást hmotné kupy – tu posledních několik let pozorují odborníci právě za účelem pochopení galaktické evoluce v dobách mladšího vesmíru.

Continue Reading >>

Pátrání po dalších dvou záhadách supernovy 1987A

SN87A_345_ALMA_HST2Dva astronomické týmy se opět zaměřily na oblast pozůstatků po supernově 1987A v pásmu vlnových délek od rádiových až po daleké infračervené.

Tato supernova patří právem mezi nejznámější. Díky relativní blízkosti (přibližně 167 000 světelných let od nás) se z ní stala nejpodrobněji zkoumaná supernova v historii. Její exploze byla poprvé pozorována 23. února 1987 Ianem Sheltonem a Oscarem Duhaldem na chilské observatoři Las Campanas. Zdroj se nacházel v satelitní galaxii Mléčné dráhy – ve Velkém Magellanově oblaku. Těsně po oznámení se na dané místo oblohy zaměřily snad všechny teleskopy jižní polokoule.

Nejeden z vás si jistě vzpomene na mediálně dlouho a důkladně propíranou senzaci údajně nižší rychlosti světla, než jak ji Albert Einstein zasadil do rámce STR. Šlo o to, že několik hodin předtím, než k nám doputovalo světlo obří exploze, zachytily tři pozemské detektory neutrin sérii silných signálů. Vyplývalo z toho snad to, že světlo má nižší rychlost, než jsme se doposud domnívali? Převratnější objev si snad nedovedeme představit – rychlost světla tvoří základní pilíř našeho zkoumání vesmíru. Pokud by se byť jen drobně odlišovala od doposud stanovené hodnoty, podkopalo by to veškeré základy fyziky či kosmologie. Vyrojilo se mnoho teorií více či méně bizarních, ale Einsteina z pomyslného piedestalu samozřejmě nikdo nesesadil. Nakonec se totiž spolehlivě prokázalo, že čelu šokové vlny samotné exploze trvalo dvě až tři hodiny, než se probilo hustou polévkou částic z centra hvězdy na povrch. Až poté se mohly fotony vydat na svou pouť vesmírem. Neutrina samozřejmě žádný podobný problém nemají – s hmotou takřka neinteragují, proto se z centra hvězdy bez jakýchkoli problémů či zdržení začala šířit okamžitě, a tím k nám mohla dorazit v dostatečném předstihu. Jedna záhada tedy byla vyřešena.

Continue Reading >>

Žhavé modré hvězdy v Messier 47

eso1441a small   Tento působivý snímek hvězdokupy M 47 byl pořízen na observatoři ESO/La Silla pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 metru, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager). Této mladé otevřené hvězdokupě dominují zářivě jasné modré hvězdy, v kontrastu s nimi zde však také nalezneme několik rudých obrů.

Hvězdokupa M 47 (Messier 47) se nachází asi 1 600 světelných let od nás a na obloze ji najdete v souhvězdí Lodní záď (Puppis, zadní část bývalého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo). Poprvé byl tento objekt zdokumentován kolem roku 1664 a povšiml si ho Italský astronom Giovanni Battista Hodierna. Později hvězdokupu nezávisle objevil Charles Messier, který o starším pozorování Hodeirny neměl ani tušení.

Continue Reading >>

Detekce atomů vodíku v rekordně vzdálených galaxiích

001-arecibo   Dvojici astronomů z australské Swinburne University of Technology se za pomoci největších radioteleskopů podařilo zjistit slabý signál emitovaný atomy vodíkového plynu v galaxiích vzdálených od nás tři miliardy světelných let. The Royal Astronomical Society ve svém měsíčním přehledu informuje, že dosavadní rekord tím byl překonán o takřka půl miliardy světelných let.

Dr. Barbara Catinella a dr. Luca Cortese se obrátili se žádostí o pozorovací čas na tým největší radioobservatoře poblíž městečka Arecibo v Portoriku obsluhující světově proslulou 305m parabolou provozovanou Cornellovou universitou společně s NSF. Pomocí ní měřili astronomové emise plynného vodíku necelé čtyřicítky galaxií nacházejících se až do vzdálenosti třech miliard světelných let. Výsledky odhalily unikátní populace galaxií skrývajících obrovské zásoby vodíkového plynu, jenž je základním materiálem pro tvorbu nových hvězd, jakým je třeba naše Slunce.

Continue Reading >>

Square Kilometre Array

Continue Reading >>

Pestrobarevné seskupení hvězd středního věku

The colourful star cluster NGC 3532   Pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m astronomové pořídili pestrobarevný záběr jasné hvězdokupy NGC 3532. Některé z hvězd stále září namodralým odstínem horkých stálic, ale mnohé jejich hmotnější sestry se již staly rudými obry a svítí červenou nebo oranžovou barvu.

   NGC 3532 je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 1 300 světelných let a na obloze se nachází v souhvězdí Kýlu (Carina). Objekt je znám pod neformálním jménem ‘Wishing Well Cluster’ (Studna přání), protože hvězdy kupy připomínají náhodně uspořádané lesklé mince naházené do studny. Stejný objekt je znám také pod jménem ‚Football Cluster‘ (hvězdokupa Míč). Pojmenování souvisí s oválným tvarem kupy, který připomíná šišatý míč na rugby. Použití toho kterého názvu v podstatě odpovídá tomu, na které straně Atlantického oceánu žijete.

Continue Reading >>

Najväčší ďalekohľad na Slovensku je v observatóriu na Skalnatom plese

Najväčší ďalekohľad na Slovensku je v observatóriu na Skalnatom plese
Náklady na inštaláciu i zakúpenie ďalekohľadu sa vyšplhali na cca 2,3 milióna eur.
Okrem sledovania tzv. neo objektov bude slúžiť aj na iné sledovania nebeských objektov.

Continue Reading >>

Detektor Chandra prozkoumával domovskou oblast lednové supernovy

rsz_14-216_0   21. ledna letošního roku zachytili astronomové explozi jasné supernovy v galaxii M82. O této události informovali bez vyjimky všechny servery zabývající se popularizací vesmírného výzkumu. Šlo totiž o událost doslova historickou. SN 2014J byla první blízkou supernovou zachycenou po několika dekádách v době rozvinuté pozorovací sítě pozemských a hlavně kosmických observatoří s vysokým rozlišením. Takže se ihned po oznámení události zaměřili na cigárovou galaxii všechny nejvýkonnější teleskopy.

Continue Reading >>