Rss

Archives for : Země a Měsíc

SpaceShipTwo a Antares

Continue Reading >>

ESA zve všechny do svého technologického centra

Pro všechny potenciální zájemce bych rád uvedl články Dušana Mayera z Kosmonautix. Ten první jsem si přečetl v neděli pozdě večer, a hned jsem začal snovat plány, které bohužel překazila práce…

Continue Reading >>

Pravidelná fotogalerie z ISS

Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev startovali do vesmíru 25. března. Byli součástí 39. a 40. dlouhodobé posádky na ISS a teď jejich půlroční kosmické dobrodružství končí. Dnes večer našeho času už nastoupili do anatomicky tvarovaných křesel ve své lodi Sojuz TMA-12M a pár desítek minut po naší půlnoci se oddělí od modulu Poisk. V tu chvíli začne na Mezinárodní vesmírné stanici oficiálně fungovat 41. dlouhodobá expedice. Pozornost se ale bude soustředit na odlétávající Sojuz. Ne nadarmo se říká, že nejriskantnější jsou v kosmonautice start a pak návrat.

Continue Reading >>

Nezměrnost geologického času

rsz_s_1408389028   Představme si, že celá doba existence naší planety (asi 4,56 miliardy let) se smrskne do doby jediného kalendářního roku (pro lepší představu zaokrouhlíme rok na rovných 365 dní, tedy 8760 hodin, 525 600 minut nebo 31 536 000 sekund). Vznik Země počítáme k půlnoci 1. ledna, současnost pak k půlnoci 31. prosince. Kdy v takovém „geochronologickém“ roce nastanou zásadní události ve vývoji naší planety a života na ní? Většina údajů je pouze přibližná, s možnou chybou v řádu desetin procenta (maximálně několik málo procent).

Continue Reading >>

Přehled událostí na obloze od 18. 8. do 24. 8.

rsz_stellarium-5   Měsíc se blíží k novu, ráno projde kolem Venuše s Jupiterem. Navíc tyto planety se setkají na vzdálenost čtvrt stupně. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Slunce je stále málo aktivní. Večerní přelety stanice ISS pomalu končí.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. srpna ve 21:00 SELČ.

Continue Reading >>

Superúplněk a Perseidy tohoto týdne

Super Moon   Večer 10. srpna vyšel velký, jasný a krásný úplněk poblíž přízemí, u nejbližšího bodu na eliptické dráze kolem naší dobré planety. Tento pozoruhodný snímek zachytil scénu skoro snových kvalit na východním pobřeží Spojených Států. Obraz je kompozitem 10 digitálních snímků pořízených rozsahem expozic od 1/500 až do 1 sekundy, aby se dal zachytit kontrast a podrobnosti v mnohem větším než normálním rozsahu jasnosti.

Continue Reading >>

Cygnus se úspěšně odpojil od ISS

rsz_Cygn   Komerční modul Cygnus společnosti Orbital Sciences se v pátek oddělil od ISS za pomoci kanadského automatizovaného ramena po měsíční misi na oběžné dráze. V současné době sestupuje po vlastní trajektorii do hustších vrstev atmosféry, kde by měl zaniknout nad pacifikem v průběhu neděle.

Letoví specialisté Expedice 40 Alexander Gerst a Reid Wiseman odpojili úspěšně modul z kupole ISS za pomoci kanadského automatizovaného ramene. Před odpojením byl modul Cygnus naplněn odpadem, který shoří v hustších vrstvách atmosféry spolu s ním.

Continue Reading >>

Pravidelná fotogalerie z ISS

Výběr fotografií z období 31.7. – 11.8. 2014

Continue Reading >>

50 let od prvních snímků Měsíce sondou Ranger 7

??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????   Před nedávnem jsme si připomněli 45. výročí přistání lidské posádky na povrchu Měsíce. 20. července 1969 poprvé vstoupili na půdu našeho nejbližšího vesmírného souputníka dva členové mise Apollo 11 Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Prvním pilotovaným misím předcházely ty robotické. A právě 31. července 1964 pořídila sonda Ranger 7 první blízké záběry měsíčního povrchu – celých pět let před slavnou výpravou Apollo 11.  Historicky první snímek pořídila sonda ve výšce 2 110 km nad měsíčním povrchem 31.7.1964 ve 13:09 světového času. Zachycuje plochu asi 360 km (ve vertikálním směru). Fotografii dominují tři obří impaktní krátery: 108km kráter Alphonsus (vpravo uprostřed), nad ním Ptolemaeus a pod ním Arzachel.

Continue Reading >>

Tajemné jámy na měsíčním povrchu

rsz_m126710873re_map_thumb_0   Nikdo se dnes nepozastavuje nad skutečností, že měsíční povrch tvoří miliony kráterů, ale ne všichni tuší o existenci zhruba dvouset děr, které se svými strmými stěnami tvoří jakési zvláštní porézní struktury svrchních vrstev kůry našeho souseda. A náš zájem o ně není čistě geologický. Tyto prostory by mohly v budoucnu usnadňovat vesmírným architektům budování měsíčních základen – příroda sama vám poskytne přirozený úkryt pod povrchem nehostinného tělesa, které je intenzivně bombardováno jak radiací tak mikrometeority. 

Continue Reading >>