Rss

Archives for : Země a Měsíc

Meteorit na konci křídy zasáhl Zemi uprostřed intenzivního soptění

Met01 small   Radiometrické datování zirkonu z vrstev dekkánských trapů ukazuje, že chicxulubský meteorit dopadl 250 tisíc let po spuštění nezměrných výlevů lávy, které pak trvaly ještě dalších 500 tisíc let. A to byl konec neptačích dinosaurů.

Na konci křídy se něco stalo. Ve víru ohromné katastrofy skončil geologický věk a spolu s ním zmizelo ze scény 75 procent všech tehdejších druhů. Jak ale čtenáři OSLA jistě vědí, mechanismus tohoto i starších masových vymírání v historii pozemského života stále zůstává záhadou. Pokud jde o vymírání na konci křídy, svou roli nepochybně sehrál děsivý chicxulubský meteorit, který se srazil se Zemí v oblasti dnešního Yucatánu. Byla to ale jediná příčina vyhynutí tří čtvrtin pozemských druhů?

Continue Reading >>

Na čem pracujeme: Jak rotují kometární meteoroidy?

26-meteoroidy-capek   Každý den dopadnou na zem desítku tun materiálu z kosmu. Drtivá většina z těchto tělísek zůstává astronomy neodhalena, tělíska větší pak vyvolávají známé meteory – průletové jasnění, při němž se původní tělísko vypaří. Jasnějším meteorům se říká bolidy a jen ta nejjasnější a největší tělesa mají šanci proniknout vzdušným obalem a dostat se tak k přímému výzkumu z rukou vědců. Hlavním zdrojem pro prachová zrna (meteoroidy) jsou komety, z nichž se uvolňují při sublimaci povrchového ledu. Davida Čapka z AsÚ zajímalo, jakým způsobem větší prachová zrna, která by v zemské atmosféře vyvolala jasné bolidy, po opuštění komety rotují.

Continue Reading >>

23. meteorit s rodokmenem potvrzen

meteorit_1kc_s   Zveřejňujeme fotografii nalezeného meteoritu z pádu bolidu 9. prosince 2014, kterou nám poskytl Astronomický ústav AV ČR. Nálezová hmotnost meteoritu byla 5,93 gramu. Jedná se o chondrit, typ L, předběžně vyšší stupeň 3 (bude upřesněno dalším měřením). Stal se tak 23. meteoritem s rodokmenem na světě.
Děkujeme veřejnosti za spolupráci!

Meteorit nalezl Tomáš Holenda, amatérský astronom a nadšenec do kosmonautiky z Pelhřimovské astronomické společnosti. Nález na poli u Nové Vsi u Nového Města na Moravě byl uskutečněn v rámci hledací akce pořádané Janem Kondziolkou za podpory členů Sdružení pro meziplanetární hmotu ČAS a Jihlvské a Pelhřimovské astronomické společnosti.

Continue Reading >>

Sonda LRO snímkovala fáze Měsíce

LRO 06   Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) je na oběžné dráze Měsíce od léta 2009 a na svém kontě má dlouhou řadu úžasných snímků. Její altimetr LOLA a kamerový systém LROC sledují povrch našeho nejbližšího kosmického souseda v neuvěřitelném detailu. Obzvláště působivé jsou fotografie s vyobrazenou linií terminátoru. Vy si je teď můžete vychutnat jak prostřednictvím animace fází na příští rok, tak i snímků LRO. Foto kredit: NASA/Goddard
Animace - Facebook: https://www.facebook.com/spaceisamazing
Twitter: https://twitter.com/AmazingSpace2

Continue Reading >>

Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země

earth  Střídání dne a noci na Zemi je způsobeno víceméně pravidelným otáčením planety kolem její osy. Poloha zemské rotační osy je v kosmickém prostoru na první pohled stálá, míří do směru, kde se nachází na hvězdné obloze Polárka – také proto se na Zemi střídají roční období. Avšak při bližším výzkumu je zřejmé, že tato stálost je více než iluzorní. Zemská rotační osa ve skutečnosti vykonává mnoho pohybů, které jsou cílem výzkumu Jan Vondráka z AsÚ a jeho kolegů. Jejich poslední práce ukazuje, že na okamžitou polohu zemské osy mají vliv, kromě pohybů a změn v atmosféře a oceánech, také tzv. geomagnetické záškuby.

Continue Reading >>

Radiační pásy kolem Země mají o tajemství méně

belts-plasmapause_1   Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.

Continue Reading >>

Přívětivý Saturn zárukou spokojeného života na Zemi

1416837677CUT   Kdyby Saturn se svými divukrásnými prstenci neobíhal Slunce na tak poklidné oběžné dráze, měla by to Země a její obyvatelé mnohem svízelnější.

   Sluneční soustava je velice poklidným a udržovaným místem k životu, alespoň ve srovnání s některými jinými hvězdnými systémy. Naše planety spořádaně obíhají po víceméně kruhových oběžných drahách a jakžtakž se drží v jedné rovině. Hotová idylka. V čem to ale vězí, že je Sluneční soustava se všemi těmi planetami právě taková?

Continue Reading >>

Měsíc má o jednu geologickou záhadu méně

1414146912   Dlouho se nevědělo, zda tato největší planina na Měsíci vznikla obrovským impaktem, či zda ji vytvořily vnitřní síly Měsíce. Záhadu se nyní podařilo rozluštit vědcům pomocí dat z mise Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která dvojicí identických družic zkoumala rozdíly v gravitačním poli Měsíce. Samotné sondy, pojmenované Ebb a Flow (odliv a příliv) zakončily svoji pouť v prosinci 2012. Naměřené hodnoty pomohly dát dohromady velmi podrobnou gravitační mapu Měsíce a navíc osvětlily původ jedné z největších a pravděpodobně i nejstarších planin na přivrácené straně našeho souputníka – Oceánu bouří (Oceanus Procellarum).

Continue Reading >>

Společný snímek Země a Měsíce

Čínský lunární testovací modul zaslal unikátní snímky odvrácené strany Měsíce a společnou fotku Země a jejího souputníka. Data nasnímalo zařízení Solar Array Monitoring Camera. Mise odstartovala 23. října a momentálně se nachází na osmidenní misi s trajektorií poblíž našeho souseda. Celý program je testem další ambiciózní mise Chang’e-5 v roce 2017, v rámci které by měly být odebrány vzorky z povrchu Měsíce.

Testovací let (perigeum 209km, apogeum 280 000 km) se k Měsíci pouze přiblíží – nepočítá se s navedením na lunární oběžnou dráhu.

Continue Reading >>

Impaktní kráter po sondě LADEE

 Primární kamera sondy Lunar Reconnaissance Orbiter zachytila na snímcích místo kontrolovaného dopadu sondy LADEE na odvrácenou stranu Měsíce, jenž proběhl 18. dubna 2014. Místo dopadu není lehké najít, ale tým sondy LRO vyvinul nový algoritmus pro odhalování čerstvých kráterů. Nakonec se místo podařilo najít – technický tým mise se trefil s udivující přesností 300 metrů – necelých 780 metrů od kráteru Sundman V. Ten se nachází 250 km od většího a známějšího kráteru Einstein. V době těsně před nárazem se sonda LADEE pohybovala rychlostí 1699 m/s.

Continue Reading >>