Rss

Archives for : Asteroidy a komety

Průlet asteroidu 2004 BL86 koncem ledna

(357439) 2004 BL86 _ 357439 (2004 BL86) _ 24 12 2014 _ 2   Další relativně blízký průlet asteroidu nás čeká 26. ledna. 2004 BL86 mine Zemi ve vzdálenosti 1,2 milionů km. Jeho velikost se odhaduje na 400 – 1000 metrů (přibližně 20 – 50x větší než Čeljabinský meteorit). Objeven byl 30.1. 2004 v rámci programu LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research). Pozorovat jej bude například observatoř Goldstone v Mohavské poušti. Vy můžete sledovat průlet živě v rámci projektu Virtual Telescope.

Continue Reading >>

Kometa C/2014Q2 Lovejoy

http://www.cambridge-news.co.uk/

Continue Reading >>

Ocenění mise Rosetta

Andrea_ACCOMAZZO_   Příjemné završení předchozích ocenění mise Rosetta za letošní rok – tentokráte s konkrétním jménem.
Šéf letové kontroly mise Andrea Accomazzo byl v posledním letošním vydání čas. Nature zařazen mezi deset nejdůležitějších osobností všech disciplin vědeckého výzkumu roku 2014. A navíc je uveden na pomyslném žebříčku jako první.

Moc zajímavé bylo, že se v článku poprvé objevily konkrétnější náznaky toho, o čem se už dlouho spekulovalo (protože se k tomu ESA zatím oficiálně nevyjádřila), a to je zakončení mise Rosetta. Ale pouze jeho ústy – nejde o oficiální stanovisko ESA – Andrea spíš jen vyslovil poprvé nahlas možný vývoj konce mise. Ale zároveň bezpochyby bude jednou z hlavních osobností, co k tomu mají co říct. A má návrh:

Continue Reading >>

Voda na kometách a na Zemi není v příbuzenském vztahu

003 Kuiper_Belt_and_Oort_Cloud_in_context   Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.

Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.

Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří. O tomto problému jsme se zmínili už v minulém článku.

Continue Reading >>

Hledání organických molekul na povrchu komety

PTOLEMY  Pokud se potřebujete v tomto mrazivém počasí spolehlivě rozehřát a máte po ruce skupinku astrobiologů, pak je zaručeným receptem začít debatu na téma organických molekul na kometách. Či rovnou zmínit tu dnes nejslavnější – Čurjumov-Gerasimenko

Zítra tomu budou přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme “objasněnou podstatu života”, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků jsme vám přinesli v tomto článku. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť včera zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.

Continue Reading >>

Japonský sokol míří opět k asteroidu

habTit  Dnes ráno v 5:22 středoevropského času se na japonském kosmodromu Tanegašima, který díky blízkosti moře patří mezi nejhezčí kosmické přístavy světa, zažehly motory rakety H-2A. Nosič měl na své špičce sondu Hayabusa 2, jejíž název silně evokuje misi Hayabusa, která startovala v roce 2003 a o sedm let později i přes velké technické problémy dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Druhá Hayabusa (japonský výraz pro sokola) bude mít podobný úkol. V roce 2018 dorazí k asteroidu 1999 JU3, zde odebere vzorky hornin a o dva roky později je doveze na Zemi. Doufejme, že se druhé Hayabuse budou vyhýbat technické komplikace, kterých si „jednička“ užila měrou vrchovatou. V našem krátkém článku se podíváme na rekapitulaci startu.

Continue Reading >>

Divoké dosednutí modulu Philae

Pomocí dat palubního magnetometru ROMAP se vědci pokouší rekonstruovat vícenásobný kontakt modulu s povrchem komety Čurjumov-Gerasimenko. Rychlé a intenzivní změny hodnot svěčí o chaotické rotaci. Nejspíš zavadil o okraj kráteru.

Zařízení experimentu  ROMAP je primárně určeno k měření magnetického pole. Když v minulosti prolétávaly jiné sondy v blízkosti jader komet, snaha o změření magnetického pole byla nulová. Bylo zřejmé, že pokud jej komety mají, bude dosahovat minimálních hodnot. Až mise Rosetta mohla přinést přesnější odpovědi. Kdyby se podařilo hodnoty magnetického pole naměřit, šlo by o přelomovou skutečnost, která by zřejmě vedla ke změnám v našich současných teoriích.

celý článek: http://www.osel.cz/

001 ESA_Rosetta_Philae_ROMAP_context

Continue Reading >>

Kometa 67P z 20.11.2014

Montáž čtyř snímků zařízení NAVCAM z 20.11.2014 a vzdálenosti 30,5 km. Rzlišení původních snímků je 2.59 m/pixel (jedna strana snímku 1024 x 1024 má 2.66 km).
zdroj: http://blogs.esa.int/rosetta/

Continue Reading >>

Najväčší ďalekohľad na Slovensku je v observatóriu na Skalnatom plese

Najväčší ďalekohľad na Slovensku je v observatóriu na Skalnatom plese
Náklady na inštaláciu i zakúpenie ďalekohľadu sa vyšplhali na cca 2,3 milióna eur.
Okrem sledovania tzv. neo objektov bude slúžiť aj na iné sledovania nebeských objektov.

Continue Reading >>

Hledání modulu Philae

 ESA_Rosetta_Philae_CONSERT_landingsiteestimate (1)    Není lehké prohledávat ze vzdálenosti 20 – 30 km těleso tak členité, jakým je kometa 67P. Týmy odborníků se už skoro týden snaží najít oblast, kde teď spící Philae odpočívá. Ale modul se bohužel ukryl do oblasti plné skal a převisů, kam denní světlo dopadne jen na pár desítek minut kometárního dne, proto je i po takové době vizuální pátrání neúspěšné.

   Tam kde se nemůžeme spolehnout na světlo, můžou pomoci rádiové vlny. Konkrétně jeden z experimentů s názvem CONSERT. Mezi ostatními je výjimečný tím, že jde o dvojici přístrojů – jeden na mateřské sondě a druhý na modulu, a pokud má splnit vědecká očekávání, je potřeba jejich vzájemné spolupráce.

Continue Reading >>